Editor Layout v nové verzi 4.40
Oproti naposled uvolněné verzi 4.30 Release R90 je v programu Layout verze 4.40 zhruba 350 změn,
jak se můžete přesvědčit v jejich podrobném výčtu.
Na této stránce bych rád upozornil jen na ty nejpodstatnější; pro přehlednost
jsou rozděleny do několika skupin:
Ale protože i zde jsou zmíněny desítky změn, pokusil jsem se alespoň odlišit ty,
od nichž očekávám větší příspěvek ke zvýšení užitné hodnoty programu než od ostatních,
tučným písmem či barevně.
Počínaje verzí 4.40 je systém Formica ve všech svých podobách volně ke stažení
z těchto WWW stránek.
Abyste jej ale mohli spustit (a abyste byli oprávněni jej užívat)
v jiné než volně šiřitelné podobě (omezené na 40 součástek a 150 vývodů),
potřebujete nejen dosavadní hardwarový klíč, ale také licenční certifikát.
Ten vám však bude stačit po celou dobu užívání verze 4.40 (nebudete-li si
měnit případná omezení své instalace) a dovolí vám tak užívat další releasy,
které se mohou časem objevit.
Od tohoto způsobu šíření očekáváme dvě podstatné výhody, jednu na vaší a druhou
na naší straně:
Příští aktualizace softwaru si budete moci stahovat a instalovat v tom okamžiku,
kdy je skutečně upotřebíte; nebudete obtěžováni zasíláním nových instalačních
sad v situaci, kdy byste změny v nich nevyužili.
Potřeba rozesílat individuální instalace zcela zaniká.
Máte-li klíč HASP (např. s verzí 4.30), můžete verzi 4.40 i bez licenčního certifikátu
volně užívat s omezením na 60 součástek a 200 vývodů.
Protože paměť přestává být omezením, mohly být jednotlivé parametry programu
Layout zvýšeny podle potřeby:
Počet vrstev rozšířen na 24 (o 50 %).
Nové vrstvy poslouží např. pro pájecí pastu, lepidlo, frézování či drážkování
desky. Převod čísel vrstev při čtení souborů z verze 4.30 je automatický;
možný je i export zpět.
Počet logických typů pájecích bodů rozšířen na 256 (o 100 %).
Vyšší počet je využit zejména v knihovnách součástek SMD.
Počet logických typů spojové čáry zvýšen na 32 (o 100 %).
Nové logické typy lze užít nejen pro další šířky vodiče, ale také pro oddělení
čar se speciální funkcí, např. rozlévané mědi, jejího ohraničení nebo tepelných
můstků, a tedy pro pohodlné množinové operace s nimi (zvýraznění, mazání).
Maximální počet prvků rozšířen na 200000 (zvýšen o 525 %). Dosavadní
hodnota se projevovala jako omezení při rozlévání zemí, kombinování hotových
desek pro výrobu a ve složitých knihovnách pouzder.
Maximální počet součástek rozšířen na 10000 (zvýšen o 400 %). Nová
hodnota sotva bude využívána, ale cena za rozšíření byla relativně malá.
Seznam ukazatele rozšířen na 50000 prvků (o 212,5 % více).
Zvyšuje se tak počet prvků, které lze současně např. kopírovat.
Seznam knihovních souborů rozšířen na 99 položek (o 209 % více).
To dovoluje jemnější členění knihoven, např. podle výrobců apod.
Kódování Windows 1250. Na desce mohou být kromě češtiny a slovenštiny
nově užity další znaky středo- a východoevropských abeced i různé speciální symboly, např.
µ ° ± ÷ × ¬ © ® ™ § € † ‡ • ¤ … ‹ › « » ¦ ‘ ’ ‚ “ ” „
(viz ukázka).
Ukazatel se nepohybuje jen po bodech rastru (a nezachytává jen k prvkům), ale může se
zastavit právě v izolační vzdálenosti od ostatních již umístěných vodičů. To zásadním způsobem
usnadňuje ruční vedení spojů na deskách bez jednotného rastru (což platí o většině současných desek s SMD)
a podporuje co nejvyšší využití plochy desky pro spoje.
Zastavení na izolační vzdálenosti ukazuje šipka u ukazatele.
Další symbol indikuje její možné porušení, je-li bod rastru, v němž se ukazatel zastavil,
příliš blízko vodiči na jiném potenciálu.
Nová funkce se týká režimů ukazatele Draw First, Draw Next,
Drag Segment a Drag Vertex.
|
Autorouter byl nově naprogramován; nyní má schopnost strhávat a znovu zkoušet
propojovat spoje (v pozměněném pořadí), čímž se jeho účinnost podstatně zvyšuje.
Princip je zřejmý z velmi jednoduché ukázky, kterou
lze otevřít i v omezené verzi programu.
|
Výpočet překážek od mimorastrových objektů a oblouků byl zpřesněn, takže se k nim
vodiče mohou lépe přiblížit. Totéž platí i pro "rozlévání mědi".
V optimalizačních průchodech se ceny lineárně mění mezi hodnotami pro routování
a pro optimalizaci. To spojům dovoluje se do své konečné polohy dostávat
postupně a ve výsledku lépe.
Doplněno menu pro snadné nastavení parametrů routeru na jednovrstvé a dvouvrstvé desky.
Rozlévání mědi není dále vázáno na výchozí segment.
Byly přidáno pět nových režimů ukazatele (vesměs aktivovaných pomocí klávesy <Ctrl>)
a chování programu rozšířeno v několika dalších režimech:
Manuální autorouter. Vytvořen režim Route the Rest,
který, aktivován klávesou <Ctrl> v režimu Draw (Next), automaticky dokončuje
právě zapojovanou spojku.
Nové tvarování segmentů. V režimech
Drag Component a
Drag Group jsou součástky
odtahovány tak, aby byl co nejlépe zachován dosavadní tvar segmentů, které
je spojují se zbytkem desky.
To stojí za vyzkoušení na ukázkové desce.
Práci s okénkem lze omezit na jedinou vrstvu. Vytvořeny nové režimy
Erase Layer (2nd),
Move Layer (2nd)
a Copy Layer (2nd):
stisknete-li v okamžiku vkládání druhého rohu okénka klávesu <Ctrl>, operace
Erase..., Move... a Copy Window
pracují jen s prvky a součástkami na implicitní vrstvě. Tyto tři režimy
podstatně zjednodušují editaci desek oboustranně osazených součástkami SMD.
V režimu Mark Window (2nd)
(kam se dostanete přidržením klávesy <Ctrl> v režimu Window (1st))
můžete označit vnitřek okénka nebo (navíc s klávesou <Shift>) také prvky na jeho hranici.
Tím se podstatně zrychlí práce v porovnání s příkazem
Select | Select | Window ...
V režimech Move (Pick)
a Drag (Pick) uchopí <Shift-Enter> součástku či nápis za
střed. Tím se usnadní jejich přesun do definované polohy, zatímco
dosavadní chování (bez klávesy <Shift>) podporuje spíše jejich posunutí o definovanou vzdálenost.
Přidána možnost zafixovat jednotlivé součástky, které pak nejsou ovlivněny
příkazy pro práci s okénkem a skupinou. (Při pokusu o jejich individuální editaci či smazání
je ohlášena chyba.)
Do editoru součástky doplněno menu Replace,
umožňující při záměně pouzder uchovat polohu a atributy nápisů součástek na desce
a/nebo vyměnit jen pouzdra označených součástek.
Vytvořen příkaz Files | Load Next File
pro pohodlné prohlížení desek v jednom adresáři (v abecedním pořadí jmen souborů).
Pro jednotlivé režimy ukazatele je zobrazována nápověda (zelená řádka),
která uvádí i aktuální funkce nejvíce užívaných speciálních kláves
(<Ctrl>, <Shift>, <+>, <->, atd.).
Doplněno menu Place | Rel. Coords,
rozšiřující možnosti nastavení počátku a modulu relativních souřadnic.
Množinové operace rozšířeny o výběr krátkých segmentů čar,
čar nepřekračujících zadanou šířku a nápisů tvořených znaky nepřekračujícími zadanou výšku.
Tak lze mj. jednoduše vyhledávat prvky, jejichž rozměry by při výrobě působily technologické problémy.
Množinové operace rozšířeny o výběr pájecích bodů dle tvaru na některé vrstvě a
výběr logických typů pájecího bodu užívaného jako prokovka a spojové čáry užívané pro rozlévání mědi.
Množinové operace rozšířeny o výběr součástek, jejichž označení leží v zadaném intervalu.
Doplněny přepínače Options | Detection | Snap to Elements,
... | Detect on Any Layer,
a ... | Detect Components,
které zjemňují možnosti detekce prvku ukazatelem (dovolují zabránit zastínění
prvku jiným z jiné vrstvy nebo součástkou, příp. detekci vůbec vypnout a omezit se tak na rastr).
funkce Smart Identification rozšířena i na režimy Mark Link a Delete Link.
Pro režimy Erase / Move / Copy / Mark Window
( / Layer) vytvořeno nové dočasné okénko, nezávislé na dosavadním.
Doplněn příkaz Jump To | Window | Center, vhodný i pro hledání středu objektů obecně.
Při opuštění editoru součástky jsou automaticky doplněny nápisy označující
hodnotu a pouzdro.
Pro rychlejší čtení souboru bylo postupné zatřiďování prvků nahrazeno setříděním
seznamu na konci operace.
Při rozsáhlejších operacích Undo / Redo se místo postupného kreslení
prvků překreslí obrazovka.
Operace Erase, Move a Copy Window
testují příslušnost součástky k okénku bez ohledu na polohu nápisů tvořících její označení.
Odvozena technologická verze zakazující editaci, vhodná pro generování výstupů.
Zde i velmi drobné úpravy programu mohou podstatně urychlit jeho ovládání.
Tuto výhodu teď přináší zejména využití kolečka myši:
Kolečko myši vyvolává příkazy Zoom In
a Zoom Out.
V dialozích klávesy <UArr> a <DArr> nebo kolečko myši
procházejí historii dosud vložených řádků.
Spolu s klávesou <Ctrl> mění kolečko myši hodnotu
numerických a výčtových parametrů v menu.
Klávesy <Ctrl-UArr> a <Ctrl-DArr> nastavují nejnižší, resp. nejvyšší hodnotu
numerických a výčtových parametrů v menu.
Píšete-li si makra, je to výhodné zejména pro definování výchozí hodnoty parametru.
Program Layout se tradičně snaží zobrazovaní řídit až na úroveň jednotlivých pixelů
(spíše než by problémy přesunul na grafické knihovny). K tomu nyní přistupuje
i nastavení intenzity barvy, kterou jsou vyplňovány vnitřky polygonů, což
také přináší možnost přehledného zobrazení vnitřní struktury vodičů.
Pouzdra součástek (z knihovny, z externího souboru či z desky) lze nově vybírat
i graficky, s využitím náhledového okna.
Podobné náhledové okno je nyní k disposici také pro výběr pájecích bodů.
Ty jsou zároveň zobrazovány v řezu deskou, s vyznačením jejích vodivých vrstev a otvoru.
Se zobrazováním volně souvisejí i nové, trochu elegantnější fonty.
Změny se týkaly především číslic:
Zvýrazněné prvky nyní mají intenzitu barvy nastavitelnou procentem.
Jako další definovatelné klávesy doplněny kombinace
<Shift-Ctrl-, <Shift-Alt-, <Ctrl-Alt-F1> až -F12>
a <Shift-Ctrl-0>, <Shift-Alt-0> až -9> a -A> až -Z>.
Tím přibývá 108 nově definovatelných klávesových kombinací,
které ovšem sotva kdo využije všechny, ale makra je tak možno lépe mnemotechnicky sdružovat.
Makro lze přerušit, aby počkalo na vložení hodnoty v dialogu, a poté může pokračovat.
Makra jsou ukládána ve snadno editovatelném textovém formátu.
Všechny předchozí verze v zásadě měly dvě cesty pro výstup desky: výstup matrice
(podmenu Files | Artwork) a výstup vrtacího programu (podmenu Files | NC Drill).
První z nich bylo třeba užívat jak pro generování technologických souborů, tak i
pro tisk dokumentace (protože oboje má nakonec povahu matrice). Nejenže toto
řešení vedlo k dotazům, jak se vlastně dá deska vytisknout, ale znemožňovalo také
využít specifik, která se s tiskárnami pojí. Verze 4.40 má pro tisk desky
doplněn třetí kanál, samostatné podmenu Files | Print.
Do podmenu pro tisk byly přidány parametry dovolující
výpočet měřítka podle velikosti papíru, tisk otvorů (o skutečném či naopak jednotném průměru)
a nastavení barvy pozadí.
Doplněn generátor Tiff.dll,
určený především jako jednoduchý a jednoznačný výstup pro typografický software a osvitové jednotky.
Generování všech výstupů lze omezit na označené prvky
(označené pájecí body, segmenty čar nebo nápisy).
Přepínač pro zrcadlení matrice rozlišuje zrcadlení v ose x a v ose y.
Přípony v menu Files | Artwork | File Extensions prodlouženy až na
8 znaků, což dovoluje rozšířit i jméno souboru před tečkou. Ze souboru Deska.PCB
tím můžete vytvořit např. soubory Deska-BOT.PS a Deska-TOP.PS,
a tak užít standardní přípony určující typ souboru a zároveň rozlišit vrstvy.
Pořadí generování vrstev 12 až 23 bylo obráceno,
takže ani při užití netransparentních barev není potisk překryt spojovým obrazcem.
Nová hodnota parametru Excellon Format dovoluje připojit tabulku
se statistikou počtu užitých vrtáků jako komentář na konci vrtacího programu (Excellon.dll).
Do generátoru PostScr.dll byly přidány parametry Color Saturation
a Color Brightness, dovolující ztlumit barvy zejména pro výstup dokumentace do PDF.
Ve výstupním souboru definována makra pro nastavení barev.
Nově je zvenku připojitelný také generátor programu pro
osazovací automaty v souboru Partlist.dll.
Jeho změnami lze upravit či nahradit standardně užívaný formát CSV.
V označení součástek případné mezery nahrazeny podtržítkem;
označení tvořené jen jednou či několika mezerami je potlačeno.
Doplněn sloupec indikující stranu, na níž součástka leží;
pro jednoznačné oddělení sloupců byly přidány tabulátory.
Souřadnice součástek uváděny vzhledem k počátku relativních souřadnic,
jen pokud jsou relativní souřadnice zapnuty.
Soubory *.PCB a *.Cfg měly (či mohly mít) textový tvar již od verze 4.0.
K nim nyní přibývají také soubory maker.
Formica se však stává podstatně otevřenějším systémem, i pokud jde o generování výstupů.
Zdrojové texty většiny výstupních generátorů
jsou napříště součástí každé instalační sady, takže si je můžete podle potřeby upravovat (či od nich odvodit zcela jiné).
K jejich překladu je třeba překladač Borland Delphi.
Program Layout verze 4.40 samozřejmě může číst *.PCB
a *.PNL soubory ze všech starších verzí systému Formica,
může tedy také spolupracovat se schematickým editorem verze 4.0 až 4.40.
Co se týče zpětné kompatibility, díky přepínači Files | File Format
může program zapisovat *.PCB soubory čitelné ve verzi 4.30 (i starších,
nepřekračuje-li měřítko zvětšení 50%) tak dlouho, dokud – s výjimkou čísel vrstev –
nevyužijete jeho nově zvýšených parametrů.
Ing. Petr Horský
tlf.: 272 762 440
|