Formica: Rychlokurs v pěti minutách

Často si říkám, že někdy může být chyba pohlížet na problém zbytečně vědecky.  Pro úplný začátek si totiž vůbec nemusíme klást za cíl navrhovat elektricky a technologicky správné desky, nýbrž se jen projít celým systémem z jednoho konce na druhý.  K tomu stačí udělat pouhých několik kroků:

0) Nainstalujeme si třeba volně šiřitelnou verzi 4.40 z www.formica.cz/free.html z těchto dvou instalačních sad: .  Schematický editor můžeme hned spustit.

1) Pro první pokusy si příkazem Place | Component (Mask) (Jenže jak se vlastně dostaneme do hlavního menu?  -- Třeba mezerníkem nebo pravým tlačítkem myši.  Uvedený příkaz lze vyvolat i standardním makrem na klávese F4) vybereme nějakou pěknou a příhodnou součástku z knihovny...

2) ... a do schematu ji několikrát umístíme.  Přitom (i bez kreslení vodičů) můžeme (některé) vývody součástek zároveň propojovat -- viz ty zelené terčíky.

Co tady přeskakujeme:  Vložení hodnot pasivních součástek, kreslení vodičů (klávesa F5), připojení skrytých napájecích vývodů...

2b) Odbočka:  Součástky také můžeme odtahat do vhodnějších (jakož i nevhodných) poloh, např. v režimu Drag, který lze zapnout klávesou F8.  Až teprve odtažením vznikají vodiče (třebaže součástky byly již propojené).

Co by tu šlo přidat:  Např. labely (tj. návěští spojující vývody místo nakreslených vodičů), sběrnice, něco popisu, další listy...  Schema můžeme uzavřít do rámečku (nějaké jsou v knihovně), zapsat na disk (makro F2), vytisknout...

3) Teď už stačí otevřít editor plošného spoje.

4) Uvidíme něco takového: 

Pouzdra součástek se dostala (z knihovny) na pracovní plochu a umístila do výchozí polohy.

4b) Přímo na (toto jednoduché) výchozí rozmístění můžeme zkusit spustit autorouter; čistě jen abychom uviděli, co se stane.

4c) Zde je výsledek:

4d) Nějak to není úplně ono.  Řečeno bez obalu, vyrobili jsme si naopak působivý doklad toho, že pro správný návrh desky je promyšlené rozmístění součástek rozhodující.  A tak se automaticky navržených vodičů zas rychle zbavíme.  (Ve skutečnosti by stačilo stisknout Ctrl-BackSpace.)

Dostali jsme se tím vlastně opět ke kroku 4.  Undo a Redo samozřejmě lze během práce využívat dle potřeby a vracet se zpět i o více kroků.

5) Abychom teď pokračovali o trochu seriózněji, přesuneme součástky do vhodnějších poloh.  K tomu se hodí třeba režim Drag (již opět), který (i zde) můžeme vyvolat klávesou F8.

Co jsme přeskočili:  Nenakreslili jsme si žádný obrys desky (makro F5).  Tím spíše tam nemáme ani rohové značky, upevňovací otvory nebo třeba nápis označující desku.

6) Součástky stačí jednu po druhé zdvihat a dle zelených "gumiček" přesouvat někam do vhodnějších poloh.

Co tady vynecháváme:  Kupříkladu ruční zapojování napájecích vodičů nebo případnou změnu šířky spojové čáry či rastru pro autorouter.

7) Znovu spustíme autorouter.  Povede se mu to již trochu lépe:

Co přeskakujeme:  např. ruční dotvarování vodičů (znovu v režimu Drag, v němž skutečný uživatel Formiky asi stráví nejvíce času)

8) Desku si nyní můžeme třeba vytisknout.  Tedy, je sice naprosto k ničemu, ale z hlediska ovládání programu jsme v principu postupovali skoro stejnou cestou, jako kdybychom byli vymýšleli něco užitečného.

Co jsme přeskočili:  výběr vrstev pro tisk, barev a měřítka; výstup matrice a vrtacího programu

A teď můžeme začít znovu od začátku, a soustředit se tentokrát už na to, jak má naše deska doopravdy vypadat.