Adresář \museum\ferda132 z 3. vydání F. Mravence CD jsem teď vystavil zde: FMCD_BEN_museum_ferda132.zip.
Protože se dnes asi už nikdo nebude pokoušet help k verzi 1.32 tisknout na maticové či řádkové tiskárně, upraveným programem printhlp.pas jsem jej nově exportoval do HTML: https://www.formica.cz/files/forum/Layout_1_32_hlp.html . Bez něj bych ostatně nyní asi těžko zjišťoval, jak se např. přepíná grafika; po letech mi dělalo trochu potíže i jen objevit, jak se v té verzi vlastně otvírá soubor. (Příkazem Add Vector File, tj. klávesou A.) Česká diakritika ovšem byla pro naprostou většinu tehdejších tiskáren jedině komplikace.
Některé zvláštnosti ovládání programu, kupříkladu kreslení spojové čáry vždy jen v trajektorii ukazatele, vyplynuly jednak z práce v rastru (typicky 1,25 mm), jednak z toho, že myš tehdy bývala nadstandardní výbavou. Cursor se dal posouvat po modulech rastru v osmi preferovaných směrech klávesami numerické klávesnice. Pak už bylo lepší rozmyslet si kudy, a čáru rovnou kreslit v jeho trase... Leccos po letech vypadá nesmírně podivně; na druhou stranu kdo tehdy uměl navrhnout desku s těmito prostředky, bude to zřejmě umět i s kterýmikoliv pozdějšími. (Sám jsem se návrhu na CGA myslím šťastně vyhnul, vždy jsem měl k disposici rozlišení alespoň 640×350 px.)
V rozlišení CGA se eurokarta (160×100 mm) na obrazovku nemohla vejít
Základní (poněkud cirkusová) paleta barev a její (snad ještě psychedeličtější) obměna. Jenže na tehdejších monitorech barvy a jejich přechody tak výrazné nebyly, méně křiklavé barvy by šly sotva rozlišit
Světlé pozadí dnes možná vypadá ergonomičtěji i atraktivněji, ale se snímkovou frekvencí tehdejších monitorů by člověk vydržel takhle pracovat nanejvýš několik čtvrthodin
Barvy vrstev šlo kombinovat, anebo jednu nechat překrývat druhou. Čtvereček pod písmenem W je alternativní podoba cursoru