Lepší viditelnost pracovní vrstvy

1. Pracovní vrstva vždy viditelná : Se zdržováním při překreslování bych si na Vašem místě nelámal hlavu - doby 386-ek jsou již nenávratně pryč a na dnes běžně používaných strojích nad 1GHz nebude s rychlostí překreslování žádný problém. Snad vyjma případu velkých vyplněných ploch, ale to už je stejně vždy v závěru práce, takže to neva. S přepínačem bych v tomto případě šetřil. Ono někdy méně je více. A už teď jich v programu máte víc než dost a je trochu problém se ve všech orientovat.

2. Zvýraznění pracovní vrstvy : Změnit ostatní vrstvy na šedivé se mi moc nezdá, protože pak spolu budou splývat a moc toho na nich vidět nebude. Mám pro Vás ale jiný návrh : stlumit u ostatních vrstev jejich světlost, ale poměr barevných složek zachovat. Tady by naopak nastavovací řádek měl velký smysl. Nastavilo by se, na kolik % původní hodnoty by se nepracovní vrstvy stlumily. Každému to může vyhovovat jinak. Kdo tuto funkci nechce, ponechá nastavení 100%.

Přemýšlím stále o způsobu kreslení jednotlivých vrstev na obrazovce (ORování) a mám čím dále tím větší pocit, že je to sice jednoduché ale ne moc dobré.
1. ORování způsobuje nečekané konfikty barev - jeden z mnoha uvádí výše pan Och. Takže si nemohu volit barvy podle libosti, protože musím pořád sledovat interakce s jinými barvami.
2. Nemohu jednoznačně plně zobrazit pracovní vrstvu, aniž bych nevypínal ostatní vrstvy.
3. Zobrazení je poněkud nelogické, protože neodpovídá skutečnosti, kdy se jedna vrstva schovává pod druhou. Správně je to při výstupu, např do souboru PDF, kdy vrstvy s vyšší prioritou překrývají ty s nižší prioritou. Je to tak i ve skutečnosti - nejníže je deska samotná, na ní je měď, tu překrývá maska a navrchu je potisk, který překrává vše. Obrazovka této skutečné logice neodpovídá. Ještě výrazněji vyvstane tento problém, pokud chci namalovat něco více než jen tišták. Třeba nyní kreslím tišák jako součást dalšího mechanického uspořádání. Je umístěn v krabičce, ta má své víko a celá je přimontována na nosném plechu. Každé mechanické části jsem přidělil vrstvu - pro plech, krabičku, tišák a víko. Když to dám do PDF, je to bezvadný. Pokud mám povoleny všechny zmíněné vrtsvy, je vidět jen zavřená krabička (víko má nejvyšší prioritu). Odkliknu vrstu s víkem a vidím tišák uvnitř krabičky. Odkliknu tišák  (mám ho zatím jen jako přednávrh v jediné vrstvě) a vidím i dno krabičky. Odkliknu krabičku a vidím samotný nosný plech. Skvělý. Ovšem na obrazovce je z toho bohužel ORová matlanice patlanice - moc dobře se taková věc nedělá. Uvědomte si, že pro popsaný případ musím jednotlivé části kreslit jako vyplněné plochy, aby fungovaly překryvy.

Podle mě by daleko lepší bylo vrstvy nemíchat. Znamenalo by to vykreslovat jednotlivé elementy vždy do odpovídající vrstvy. Tedy mít 24 paměových polí - v podstatě černobílých. Výsledný obraz pak vznikne postupným překreslováním jednotlivých předpřipravených vrstev do výsledné barevné paměti na základě jejich priority (od nejnižší), aktuálního povolení a barevného nastavení.

To zřejmě je docela užitečný nápad.  Zkusil jsem to teď takhle naprogramovat a během weekendu Vám pokusný Layout.exe pošlu (možná tam totiž mezitím přidám ještě něco dalšího).  Snad je ta úprava docela neškodná, ale pro zachování zpětné kompatibility by to možná chtělo změněnou funkci zapínat nějakým novým přepínačem.

(Přesně vzato, teď to nastavuje nejbližší vyšší / nižší viditelnou vrstvu modulo 24, je-li viditelná vůbec nějaká; jinak o jedničku vyšší / nižší, ale opět modulo 24.)

Ctrl-+ / Ctrl-- ostatně nemění jen vrstvu ukazatele, ale popřípadě také vrstvu přesouvaných či kopírovaných prvků (jsou-li všechny na jediné).  Z toho důvodu je jejich funkce trošku přetížená a asi by nebylo radno se v ní vrtat přespříliš.  Ale toto se zdá být v toleranci.

V principu by to asi možné bylo, ale je dost pracné ošetřit, aby takto zviditelněná vrstva opět zhasla při nové změně vrstvy ukazatele.  Zajímal by mne názor ostatních uživatelů, zda by takováhle úprava opravdu stála za úsilí.

Prakticky jde spíše o to, jak je v Layoutu vše provázané dohromady:  Například viditelnost vrstvy může být svázána i s tím, co je detekováno pod ukazatelem, a existence takového prvku zas může ovlivňovat polohu ukazatele (který přiskočí k jeho středu).  Kdybych řekl, že vždy budou zobrazovány všechny explicitně zapnuté vrstvy plus (dočasně) vrstva ukazatele, musel bych projít všechna místa v programu, kde se tato vrstva může změnit, a znovu ověřit jejich logiku.  Protože jsem s takovouhle dynamickou vazbou původně nepočítal, musel bych to ověřovat a ošetřovat jednotlivě -- vedle změn vrstvy ukazatele "uvnitř" editace jde třeba o její změny přečtením .pcb souboru, jakož i o další situace, které bych musel teprve hledat.  Jinými slovy, k dočasnému zapnutí té vrstvy by sice docházelo na jediném místě v programu, ale k jejímu vypnutí na mnoha.  Jistě se to všechno ošetřit dá, ale jednak s tím je práce (a riziko chyb), jednak vznikají vazby, které mohou být na překážku při nějaké budoucí úpravě.  Odtud vyplynula otázka, zda by úprava uživatelům za to vše stála.

Vyřazení neviditelných vrstev z Ctrl+/- funguje v pohodě a bude to asi krok správným směrem. Díky.