Pokusil bych se na to s dovolením podívat o kousek obecněji. Zřejmě lze rozlišit dva druhy situací:
1) Uživatel si přeje přejmenovat nějaký objekt (neb mu nové jméno připadá výstižnější, staré chce užít pro něco jiného, apod.) aniž by tím chtěl zapojení elektricky změnit.
2) Cílem přejmenování je změna zapojení (např. daný pin MCU připojit na jiný signál, atd.).
U kterých objektů by takovéto rozlišování dávalo smysl? Napadají mne jen součástky s více sekcemi a již zmíněné labely. U součástek program nabízí celkem propracovaný výběr (ačkoliv explicitně neříká, která položka vede ke změně zapojení a která ne).
U labelů asi přicházejí v úvahu možnosti (a) přejmenovat tento -- (b) přejmenovat všechny -- (c) přejmenovat právě vybrané. Přitom v závislosti na okolnostech kterákoliv z nich může, ale nemusí vést ke změně zapojení (např. z důvodu vazby na napájecí piny, jak zmiňuje Dr. Křivka, anebo proto, že nové jméno je ve schematu již užito).
Jest vskutku otázkou, zda by šlo po programu spravedlivě požadovat, aby uhodl, zda uživatel zapojení měnit chce, či naopak nechce. Podobně by bylo trochu absurdní, aby pro stejnou akci existovaly dva příkazy, z nichž jeden by skončil chybou, pokud by měl zapojení změnit. Příkaz by také mohl předem hlásit, zda změna zapojení nastane; v porovnání s dosaženým výsledkem mi ale jeho naprogramování připadá obtížné (a to bych to programovat ani nemusel já).
Do některé z příštích verzí by se mi proto více líbilo navázat na průběžnou kontrolu netlistu. Teoreticky totiž existují možnosti, jak ji zjemnit rozlišením např. na
1) změny netlistu (což je mj. případ přejmenování součástky, protože to nezachová vazbu na desku);
2) změny zapojení;
3) změny jmen;
4) změny hodnot (zachovávají topologii zapojení i obrazec desky);
5) změny pouzder (zachovávají topologii zapojení), atd.
Opět je otázka, jestli by to stálo za programátorskou práci. (V bodu 2 by navíc asi nemohlo jít o zobecnění stávajícího řešení, které porovnává dva netlisty. Isomorfismus grafů je problém z třídy NP, takže pochybuji, zda by u složitějších schemat šel počítat v reálném čase.) Odpověď na tuto otázku by proto měla vycházet z toho, jak často je dnes průběžná kontrola netlistu vůbec využívána.
Pro zajímavost, přejmenujete-li label stávajícím způsobem (tj. množinovou operací), průběžná kontrola pozná, zda to vedlo ke změně zapojení (by i jen "díky" tomu, že labely se do netlistu nedostanou, takže jejich přejmenování jej ještě nemusí nutně změnit).