Nastavení hledání

Ve Formice taky kreslím mechanické výkresy a výstupem je soubor DXF pro řezání laserem. Výkres jsem měl původně pro ruční výrobu. Musel být 1:1, ale nezáleželo tolik na přesnosti. Takže jsem vzal tišťák, který měl být umístěný na plechu, z něj jsem zachoval jen obrys a díry pro připevnění. Dál jsem s kreslením pokračoval v jemném rastru a nějak jsem neřešil nenavazující čáry, protože to na výkresu stejně není vidět. Po vytištění se výkres položil na plech, odůlčikovaly se díry a ručně se to vyvrtalo.

Jenže dnes je laserové řezání levnější než ruční práce a taky to vypadá o dost líp. Takže co s takovým výkresem.

1. Především změnit rastr na metrický, pro tyhle věci stačí 0,1 mm. Potom použít funkci Edit/Change/Truncate, tedy zaokrouhlení všeho do nového rastru. Trošku se všechno hne a většina nenavazujících čar, které by při řezání laserem hodně vadily, se srovná do jednoho bodu. A kde ne, je to vidět a dá se to jednoduše opravit. Taky bude potřeba občas s něčím hnout, aby to souhlasilo s kótami.

2. Rozdělení vrstev. Ve vrstvě, ze které vytvoříme soubor pro laser, nesmí být nic jiného, než obrys a díry. Všechny kóty, osy a texty musí jít do jiné vrstvy. Pro tisk výkresu můžeme vrstvy zase sloučit, nebo použít původní neupravený výkres.

3. Vytvoření souboru DXF. Tady jsem měl problém. DXF soubory jsem dělal už dříve a byly v pořádku. Teď mi to dělalo tlusté čáry a ty silnější byly dvojité a uvnitř vyšrafované. Tak tohle né. Takže Files/Artwork/Driver Parameters/Fill Line Threshold a nastavit na víc, než je tloušťka používaných čar. U všech čar menší tloušťky se kreslí jen osa čáry a to přesně potřebujeme.

4. Kontrola DXF souboru. DXF sice nějak zobrazí i Irfan a Libre Office, ale obrázek je v malém rozlišení a bez měřítka. Dobrý prohlížeč je DWG TrueView 2025 od Autodesku. Je to sice obrovský moloch a trvá to než se nainstaluje, ale má měření vzdálenosti, což je pro kontrolu užitečné. Ze začátku se mi výkres nezobrazoval, protože ho to umístilo nad kreslící plochu. Stačí kolečkem myši zmenšit měřítko a on se někde najde. Možná se někde dá ten posun nastavit, ale dál jsem tohle neřešil. Důležité je, že při libovolném zvětšování musí čáry zůstat stále stejně tenké a dá se taky zkontrolovat, že na sebe v rohách navazují a nikde nezbyly nějaké cancourky. Pak takový soubor můžeme s klidem poslat do výroby.

— — — — —

Pro ilustraci jsem si dovolil přidat screenshot výkresu:

Mám problém někdy i se součástkami v knihovnách, které pocházejí ze staré dosovské Formiky a podobný problém mám i při kreslení mechaniky, když jako základ vezmu plošný spoj a přepnu si rastr třeba na 0,1 mm. Chci něco nakreslit a navázat na původní objekt. Dám relativní souřadnice, na nějakém prvku původního objektu si udělám nulu. Jenže když umísuji nový prvek, nepodaří se mi ho umístit v celistvém násobku rastru od původního prvku, ale skočí někam, kam ho asi ztáhne rastr od absolutních souřadnic. Pokud chci prvky umísovat přesně, musím si nejprve označit vše, přepnout nejjemnější rastr a celý objekt posunout tak, aby zvolený bod byl na nule. Pak nastavím rastr jaký potřebuji. Jenže dohánět něco na nulu v nejjemnějším rastru je docela šílená práce.

Ještě horší situaci jsem řešil, když jsem chtěl u mechanického výkresu, kde základem byl plošný spoj, přejít na metrické souřadnice. Tam jsem takhle po tisícinách mm dorovnával spoustu bodů. Dokud jsem výkresy používal jen jako dokumentaci pro ruční výrobu, tam mi nějaké menší nepřesnosti nevadily. Jenže když je používám jako data pro laser, tam pak výrobci vyžadují, aby např. v rohách na sebe čáry navazovaly.

Takže existuje někde ve Formice nějaká funkce, kterou bych si souřadnice zvolených prvků zaokrouhlil do nastaveného rastru?

Ve staré desce jsem měl transformátor narychlo nakreslený jen jako obrys a čtyři pady - bez vazby na netlist. Deska byla kreslena ve staré Formice 4.1 Teď jsem chtěl stejný transformátor použít znovu. Otevřel jsem starou desku, označil obrys a pady a funkcí Collect jsem z nich vytvořil součástku. Tu jsem pak ještě jednou umístil na desku a soubor jsem uložil.
V nové desce jsem si příkazem place/component/get package from file načetl součástku. Editací jsem vyměnil původní pady za číslované piny a uložil. Chtěl jsem před uložením také nadefinovat název součástky, ale položky Component name, value a package jsou šedivé. Po načtení nového netlistu se mi sice vývody správně propojily podle netlistu, ale při načítání netlistu se mi objeví hláška, že název součástky je rozdílný. Dá se s tím něco udělat?

Dobrý den, Formica umí vytvořit soubor DXF. Nikdy jsem soubor DXF nevytvářel - jak je to s nastavením konfigurace? Je tam defaultně nastaveno 1000 jednotek na 1 mm. Je to běžně používané měřítko? Nebo je to potřeba nějak změnit? Případně nese si informaci o měřítku soubor v sobě, aby se to vždy zobrazilo ve správném měřítku? Potřebuju zadat laserové řezání děr do plechu.

Při kreslení schematu se mi občas stává, že posunu součástku a autorouter natahá spoje úplně jinak, než bych chtěl. Do nedávna jsem používal ještě starý dosovský program Formica 4.1 a za ta léta jsem si zvyknul, že si všechno dělám ručně. Jde autorouter vypnout? Nepovedlo se mi to najít.

Pokud ručně osazuju složitější desku a v rozpisce mám třeba 10 odporů 4K7 v pouzdru 1206, než hledat na výkresu kam součástka patří, je mnohem rychlejší mít puštěný počítač, použít funkci Jump to/Component a kurzor mi součástku na desce ukáže.

Protože netlist má informaci nejen o pouzdru součástky, ale i o jejím typu (u odporů a kondenzátorů o hodnotě), napadlo mě, že osazování by se dalo urychlit tím, že by se při vyhledání jednoho odporu zvýraznily všechny stejné - stejné pouzdro a stejná hodnota. Dá se to nějak zařídit?

Stále ještě používám dosovský systém Formica 4.1 a protože jsem měl nějaké problémy s výstupními daty (GCPreview hlásil že jsem na záporných souřadnicích), desku jsem si chtěl zobrazit v Output generátoru Formica 4.4. Našel jsem že vrstvy jdou za sebou, takže A je 5  a B je 10, což ale nesouhlasí s označením A a B v novém programu. Vrstvy 16 až 23 byly prázdné. Nastavil jsem si barvy vrstev. Pak jsem si v Output generátoru prohlížel jinou desku a je všechno jinak. Vrstvy A a B jsou 9 a 14, vynechané jsou  3, 4, 5, 6 a asi 17, 18, 19, 20. Proč to pokaždé převede vrstvy jinak? Je to někde nastavitelné, nebo na čem je to závislé?

Mám ještě starý systém Formica 4.1 a poprvé za spoustu let co s tím dělám, se mi stala chyba, kterou nedokážu pochopit. Při editaci vypadá deska v pořádku. Když vygeneruju soubory pro fotoplotr a pro vrtačku Excelon, díry mi to ukáže v úplně jiném měřítku a jsou mimo desku. Dělá to jen na dvou deskách (jedna vznikla úpravou té druhé), u ostatních je to v pořádku. Už jsem zkoušel desku naimportovat do jiného "zdravého" souboru, to bylo v pořádku. Jak jsem původní desku smazal, nechal jsem tam jen tu naimportovanou a rozkopíroval jsem jí 6x, zase to bylo mimo. Zkoušel jsem ze staré zálohy překopírovat driver a konfiguraci pro Excelon a nepomohlo to. Prohlížím to v GC-Prevue 10.2.2 už mě napadlo, jestli ten prohlížeč neblbne ... ale tomu moc nevěřím. Data jsem dal sem http://vaelektronik.cz/fotky/zdled.zip kdyby se někdo chtěl podívat. Nechce se mi to kreslit znova - co s tím?