Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
Diskusní fórum k návrhovému systému Formica » Příspěvky od Petr Horský
Kreslení skrz buffer (bitmapu) je teď ve schematickém editoru stabilně a v Layoutu jsme je zkoušeli také, zatím jen s cílem vyhodnotit rychlost vykreslování. (Přinese podstatné zrychlení, ne však řádové ??? problémem tam jsou někdy i statisíce segmentů.) Skutečně jej aplikovat by znamenalo ošetřit ještě desítky různých situací, v nichž deska interaguje s objekty v seznamu ukazatele (tj. ???visícími na cusroru???).
Právě jsem Vám poslal e-mailem odkaz na poslední testovací instalační sadu.
Ještě bych doplnil: Dle výrobce klíčů HASP je pro Windows 8 určen driver verze 6.51 (http://sentinelcustomer.safenet-inc.com … downloads/).
Jména vrstev se do PDF dostávají přímo z DLL driveru, podobně jsou v něm naprogramovány i jejich výchozí stavy (vrstva zobrazena / skryta). Příčina je v tom, že DLL využívá rozhraní, při jehož návrhu se s předáváním takovýchto parametrů nepočítalo.
Potřebujete-li jiná jména vrstev (mj. tam jsou i potíže s kódováním češtiny), zašlete mi prosím jejich tabulku a já pro Vás DLL přeložím zvláš ??? to zatím je nejjednodušší dostupné řešení.
Formica verze 4.40 bohužel opravdu obdélníkové pájecí body zná jen v základní poloze; pro otáčení pouzdra byste je proto musel nahradit nějakým symbolickým pájecím bodem, zatímco skutečná plocha pájecího bodu by byla tvořena úsečkou, příp. pro lepší přesnost obdélníkem vytvořeným z úseček. Žádný komfort práce to samozřejmě není, ale pomocí množinových operací (hromadná záměna typu pájecího bodu, a po rozkreslení jednoho z nich kopírování označené množiny úseček na ostatní s využitím zachycení ke středu příslušného pájecího bodu) to u jediného pouzdra lze zvládnout celkem ve chvilce.
Více k tomu prosím najdete zde: http://www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=157
Dobrý den, typy pájecích bodů (padstacky) skutečně již delší dobu činí obtíže, univerzální tabulka společná všem myslitelným knihovnám je pro SMD mimo realitu. Pojmenované padstacky by byly otázkou zásadně nové verze (viz níže); nějakou dobu už mám rozpracované provizorní řešení, které by při čtení pouzder z knihoven dovolovalo nejen převzetí rozměrů pájecích bodů (které je dosud možné jen ???ručně???), ale i jejich přečíslování tak, aby se odstranily konflikty se stávající tabulkou. Krom toho, že zatím nebylo kdy to dodělat, má takové řešení své nevýhody vyplývající z toho, že určitý padstack se tím na desce octne v tabulce jinde, než kde byl v knihovně, dokonce nejspíš i na každé desce ???jinak jinde???. (Oproti tomu pojmenované padstacky mohou některé problémy přinést ve spojitosti s konceptem prostupných součástek ??? viz též http://www.formica.cz/principy.html#180).
Současná verze (např. build 1037) pracuje až s 250 knihovnami. Kolik byste jich potřeboval připojit?
Zdrojové texty verze 5 jsou už uloženy k spánku poměrně dlouho, pouze si z nich občas vypůjčím nějaký kousek či koncept k dílčím úpravám ve verzi 4.40. Příčina je hlavně v tom, že zde kupodivu chybí dostatečná poptávka po jejím uvedení; mnoho uživatelů si dobře vystačí i třeba s verzí 4.30, často dokonce i starší. (Jako určitý extrém ??? a rozhodně spíše nahodilou výjimku než pravidlo ??? bych zmínil včerejší telefonický dotaz uživatele verze 3.50, tedy ještě F. Mravence, v němž jsem poslední úpravy dělal někdy před 20 lety: Zajímal se o umístění palcového konektoru, ale problém nakonec vyřešil přepnutím rastru, ač by se mu deska byla vešla i do volné verze 4.40.) Pravděpodobnější je, že časem uvedeme jakožto výsledek evoluce cestou postupných změn nějakou verzi 4.50.
Navíc ve skutečnosti byla oproti ???oficiální??? verzi ze stránky Download naprogramována již docela dlouhá řada úprav, dostupných i v rámci licenčních certifikátů pro verzi 4.40 ??? stačí si prohlédnout např. toto fórum. Ono to celé souvisí též s obchodní politikou: V posledních letech jsou srovnatelné CAD systémy obvykle prodávány s údržbou (maintenance), která ročně typicky stojí desítky procent pořizovací ceny. Uživatel si tak de facto kupuje nový systém každé dejme tomu tři roky. U Formiky jsme takto nepostupovali (též proto, že dosavadní upgrady, vycházející v odstupu několika let, se některým uživatelům zdály příliš drahé i za ceny srovnatelné se zmíněnou roční údržbou), jenže pak mohou chybět prostředky, jak podobné úpravy financovat.
Dobrý den, když dovolíte, vezmu ty body postupně. Omlouvám se za stručnost; dovolí-li mi čas, vrátím se k tomu dle potřeby podrobněji.
1) V Partlist.dll (zdrojové texty jsou v instalaci, v adresáři src) stačí změnit formát (jen první řádka) z
Write (Format ('%s'^I'%s'^I'%s'^I'%3d'^I'%s'^I'%8.3f'^I'%8.3f'^I'%s'^I'%s'^M^J,
[Underscore (Name),
Underscore (Value),
Underscore (Pckg),
NoOfPins,
MarkStrs [Marked],
Center.x,
Center.y,
OrientStrs [Angle div 90],
SideStrs [Side]]));na
Write (Format ('%s;%s;%s;%3d;%s;%8.3f;%8.3f;%s;%s'^M^J,
[Underscore (Name),
Underscore (Value),
Underscore (Pckg),
NoOfPins,
MarkStrs [Marked],
Center.x,
Center.y,
OrientStrs [Angle div 90],
SideStrs [Side]]));a přeložit. Něco myslím o tom je i v helpu. Najdu-li chvíli, zkusím Vám dll poslat.
2) Nebyl, dalo by to udělat podobně, jako má testovací verze příkaz Library | Open Library File.
3) Ještě lepší by asi bylo ke dvojici příkazů Assign Pad Dimensions a Assign Pads with Hole přidat další dvojici, která by místo vytvoření odkazu kopírovala rozměry. Podobně by se asi hodilo v situaci, kdy se dejme tomu vrstvy 1 až 9 pájecího bodu odkazují na vrstvu 0 a Vy teď rozměry vrstvy 0 měníte, zeptat, zda chcete odkazy zachovat (a pokud ne, vytvořit u vrstev 2 až 9 nové odkazy na vrstvu 1). Jenže vůbec nevím, kdy se k podobným úpravám dostanu.
4) Je tam velmi jednoduchý mechanismus, zabraňující vytvoření cyklických odkazů; jiný důvod to asi nemá.
5) E-mailem posílám odkaz na poslední testovací verzi.
6) Verze prohlížeče, kterou teď testujeme, pracuje se souborem Layout.f4k v podadresáři Layout\plv, a pokud neexistuje, se stejnojmenným souborem v adresáři Layout (tedy s tím, který si program průběžně ukládá). Tím by se Váš námět asi vyřešil.
Ke článku o interaktivních PDF jsem dnes vystavil také PDF soubor desky, která je v něm užita pro obrázek 2. Interaktivitu je daleko lepší si vyzkoušet než o ní jen číst.
Děkuji za změření. Snad s takovuto rychlostí půjde pracovat jakžtakž pohodlně, i když ve srovnání s tím, za jak dlouho tutéž desku (ovšem po mnoha zjednodušeních) vykreslí třeba Acrobat Reader, by se dalo ještě leccos optimalizovat...
Dobrý den, děkuji za vyzkoušení; musím přiznat, že Windows 8 nikde nemám pokusně nainstalované. Rychlost vykreslování (něčeho trochu složitějšího, třeba www.formica.cz/galerie/Triton.zip) tam tedy potíže nedělá?
No a v souboru 1593P.dxf byl hlavní problém v tom, že některé ty ???čtvrtoblouky??? v rozích nebyly kresleny jako kruhový oblouk (primitivou ARC), nýbrž jako oblouk eliptický (primitivou ELLIPSE), s poměrem délky os např. 0.9980991556, tedy lišícím se od kružnice jen o dvě promile. ELLIPSE však v Layoutu není dosud podporována (musela by se vždy nahradit řadou úseček, respektive ??? v poněkud patologických případech jako tento ??? kvadrantovým obloukem).
Dobrý den, děkuji za zaslané ukázky. Zdá se, že některé podivnosti kolem oblouků vyplývají ze zaokrouhlovacích chyb při generování dxf souborů v SolidWorks. Podíváte-li se do nich, uvidíte tam např. úhly 89.9999999984° nebo 359.9999999984° místo 90° a 360°, které tam návrhář pravděpodobně chtěl mít. To pak v Layoutu zabránilo vložení kvadrantových oblouků. Až budu mít chvilku, zkusím do zdrojového textu přidat nějaké zaokrouhlování i pro úhly a přesvědčit se, zda tam se čtením oblouků nejsou ještě další problémy.
Dobrý den, děkuji za připomínky.
1) Jak deska má být či nemá být zapojena, to popisuje právě netlist. Z toho hlediska mi nepřipadá jako chyba, když příkaz Pour Copper propojí i spoje, které jsou dosud jen v netlistu. Tento příkaz díky tomu lze mimo jiné užít např. k vytváření zemnicích spojů. Pokud Vám takovéto chování v některé situaci připadá nevýhodné, můžete jej vypnout přepínačem Place | Pour Copper | Whole Net = Off.
2) Všechno označování v programu Layout funguje na principech množinových operací, tedy aditivně (viz též článek http://www.formica.cz/files/set_ops.pdf). Podobně jako hledání zkratů pracuje i příkaz Dimensions | Check Violations. Stisknout před označováním (standardní makro) Ctrl-U, kdykoliv mám již označeno něco, co by mi pak mohlo vadit, mi totiž nepřipadalo tak obtížné. Možná by ale stálo za úvahu přidat do menu Select přepínač, kterým by se před každým příštím označováním prvků dle jakéhokoliv kritéria veškeré dosavadní označení automaticky smazalo.
3) Detekce padu byla již diskutována ve vlákně http://www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=207 . Považoval byste tedy za potřebné do druhé řádky okna (jaksi nesystémově) připisovat, že pod cursorem navíc je pájecí bod?
4) Zvýrazňování pájecích bodů nebo spojových čar na desce dle okamžité polohy šipky v menu je zajímavý nápad, je ale otázka, zda by se to stíhalo vykreslit. Zkusím se zamyslet nad tím, kde v programu by něco podobného mělo též využití ??? programátorsky to totiž je docela obtížné.
5) Zapnutí relativních souřadnic můžete koneckonců mít na jediné klávese již teď, tedy s makry ??? můžete si např. nadefinovat F12. Písmena se mi pro ten účel příliš vhodná nezdají s ohledem na dosavadní koncepci programu, kdy každému užitému písmenu (kromě Q) odpovídá nějaké podmenu.
6) Takové varování v programu (od releasu P101) skutečně je, užívá se však jen na deskách se součástkami. (Pokud si uživatel základní modul přepíná mezi palcovým a metrickým na desce bez součástek, předpokládá se, že si jej nastavuje před začátkem práce a že tudíž ví, co dělá.)
Dobrý den, děkuji za příspěvek. Sumární délka označených spojů skutečně byla míněna také (ne-li především) ke zjišování délky jediného spoje. Vaše makro může práci s ní dále usnadnit.
Jiná věc je, že takto lze změřit jen délku již položených spojů. Pokud uživatel potřebuje spoj vytvarovat na požadovanou elektrickou délku, bude muset postupovat cestou pokus a omyl, popřípadě si délku počítat. Kdyby se více uživatelů zajímalo o délku právě kresleného či tvarovaného spoje v režimech Draw, Drag Segment a Drag Vertex, mohu začít uvažovat o tom, jak ji doplnit do informační řádky.
Ono je to v té testovací verzi udělané hodně nestandardně. Příkaz Tools | Rotate můžete užít jen na novou, právě umísovanou (tedy na cursoru ???visící???) součástku, anebo na součástku (resp. skupinu či okénko), které právě kopírujete.
S příkazem (tj. v režimech) Move... užít nelze. Příčina je v kombinaci toho, že jde o nevratnou operaci (jak vysvětleno výše), a interního řešení programu, kdy se v těchto režimech objekty ve skutečnosti nepřesouvají, nýbrž na cursoru je pouze jejich atrapa -- přemístí se až na konci operace.
Ne, tohle bohužel automaticky nejde. Stejně tak nejsou implementována např. varování, že se na desce snažíte součástku přejmenovat na jméno, které je již obsazeno ve schematu, ani naopak.
Dobrý den, problém nevyplývá ani tak z toho, že jde o Windows 7, jako z toho, že zřejmě jsou 64-bitové. V tom prostředí z nějakého důvodu Formica z oficiálních instalačních sad nemůže komunikovat s drivery klíče (které však i přesto jsou aktuální). Pro schematický editor je asi v tomto prostředí nyní nejjednodušší užít sadu www.formica.cz/files/ik/Schema440p65p47.exe , pro Layout samotný .exe soubor, který jsem odpoledne posílal Vašemu kolegovi.
Dobrý den, je to ve stavu, jehož výstup si můžete prohlédnout v galerii, lze tedy udělat výstup desky jakožto takové, a pak si můžete ručně posunout kameru i světelný zdroj, případně přidat další. (Umějí to všelijaké testovací verze -- nemáte-li již některou takovou, dejte mi prosím vědět.) Asi by bylo schůdné tuhle funkčnost přesunout do nového víceméně standardního DLL generátoru, ale to je celkem vedlejší.
Co pro praktické použití především chybí, jsou knihovny pouzder. Teoreticky může s využitím výstupu pro osazovací automat kdokoliv napsat jeho softwarovou obdobu, která by prohledávala knihovny pro jiný 3D systém (možná by se hodily zrovna 3D knihovny pro Eagla, které byly původně napsány nějakým německým studentem a volné), vybírala z nich součástky a umísovala do specifikované polohy na desce. Prakticky by asi bylo spíše třeba napsat si knihovny vlastní; a protože to znamená v nich popsat nejméně stovky a nejraději mnoho tisíc pouzder, při dosavadním zájmu o 3D zobrazování příliš neuvažuji, že bych se do toho v nejbližší době pustil.
DeskJet.dll generuje výstup ve formátu HP-PCL verze 5 (tedy pokud si vzpomínám). Současné USB tiskárny mají protokol složitější a hlavně s driverem komunikují obousměrně. V příponách bych u toho problém nehledal, ostatně si je můžete změnit.
Máte-li tam generátor PostScriptu (omlouvám se, ale opět se nepamatuji, zda tam býval), PDF byste snad mohl získávat skrz GhostScript. Jinak bohužel nelze příliš očekávat, že dll drivery budou záměnné mezi verzemi.
Jaký driver tiskárny jste připojil? (Už si nepamatuji, zda je tam nějaký WinPrint.dll, WPrinter.dll atp., či zda byly až u 4.30.) V nejhorším budete muset ze 4.21 tisknout skrz nějaký bitmapový formát.
Jestli však je problém jen s výstupem, nejjednodušší by pro Vás asi bylo zároveň si nainstalovat tzv. technologickou verzi 4.40 -- viz http://www.formica.cz/produkty.html -- (nepotřebuje hardwarový klíč) a tisknout (jakož i případně generovat další formáty) skrz ni.
Dobrý večer, předpokládám, že se jedná o verzi bez hardwarového klíče. Možná bych jako první pokus doporučil nainstalovat na nějakých starších Windows (např. XP), a pak odtud přenést všechny soubory, které instalace vytvořila v adresáři Program Files (resp. celý ten podstrom), na počítač s W7.
Děkuji za zaslané soubory. Zem ve skutečnosti máte (i na desce) propojenu správně, kladné napájení však nikoliv. Příčina je v tom, že skrytý napájecí vývod se v NE555 nejmenuje +12V ani Ucc, nýbrž V+.
Nejjednodušší způsob, jak ve schematickém editoru zjistit jména skrytých vývodů součástky, je ukázat na ni cursorem např. v základním režimu Identify. Jejich jména (a čísla) se tak zobrazí ve druhé řádce okna.
Dobrý den, nevím, zda Vám rozumím správně. Máte na mysli skryté (napájecí) vývody? Autorouter se o způsob kreslení schematu již nestará, propojuje jen ty chybějící spojky, které jsou v netlistu (tj. v souboru s příponou .pnl) a dosud nejsou na desce.
Také mi můžete příslušné soubory poslat, třeba z nich bude Vaše otázka jasnější.
Jen drobná poznámka k zoomování nahoru a dolů: Příkaz Zoom | Redraw Screen se tak jmenuje pouze z historických důvodů, dnes bychom jej nejspíše (a snad trochu intuitivněji) nazvali Zoom | Center.
Dobrý den, děkuji za námět. V Layoutu má, jak víte, stisk středního tlačítka stejnou funkci jako Tab, tedy rotaci nebo přepnutí vrstev. Příliš se mi nechce ji kombinovat s odtahováním výřezu -- jednak by tam musel být nějaký práh posuvu, po němž by se funkce tlačítka měnila, jednak celá Formica je navržená spíše ve stylu zvedni-a-polož než drag-and-drop.
O funkci pro posuv výřezu jsem uvažoval už dávno, ale v trochu jiné podobě: dosavadní šipky (zřejmě i včetně těch diagonálních a shiftovaných) stisknuté spolu s klávesou Alt by posouvaly výřez o stejnou vzdálenost, jaký krok ukazatele nyní dělají (samozřejmě aniž by se tím poloha ukazatele vůči desce měnila). Zatím ale o podobnou funkci nikdo neprojevil zájem, takže jsem to tehdy zas nechal být.
Dobrý den, do menu Information bych to asi nedával, pro základní informaci je tam čísel beztak docela dost. Celková délka segmentů je již teď zobrazována v menu Dimensions | Statistics | Dimension Statistics -- jednak po jednotlivých vrstvách, jednak jako součet délky všech označených segmentů. ??daj, který Vás zajímá, tam tedy najdete v předposledním sloupci poslední řádky.
Diskusní fórum k návrhovému systému Formica » Příspěvky od Petr Horský