151

(5 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

V posledních měsících několik uživatelů pokusně pracuje ve verzi předběžně označené 4.41, s rychlejší grafikou, rozlišením 100 nm a dalšími drobnějšími úpravami, i ve výstupních generátorech.  Přejete-li si, mohu Vám poslat např. odkaz na její poslední build.  Soubory desky (*.pcb) však nejsou zpětně kompatibilní, dost dobře ani nemohou být.

Vedle toho i verze 4.40 existuje v podobě s řadou detailů vylepšených oproti té „oficiální“ na stránce Download (http://www.formica.cz/download1.html).

Schematický editor se v minulých letech vyvíjel spíše evolučně; nakumulované změny budou oficiálně uvolněny až spolu s uvedenou verzí o jemnějším rozlišením (testující uživatelé je ovšem již mají).

Dobrý večer, detaily už si bohužel příliš nepamatuji.  Zhruba to vypadá, jako by soubor, který dělá potíže, postrádal hlavičku (tj. sekci Setup), v níž jsou i údaje o čísle verze.  Verze 4.40 by pak automaticky předpokládala, že je to ???její??? formát, takže by vrstvy nepřečíslovala.

Můžete mi prosím příslušné soubory poslat, abych se na ně podíval?  (Předpokládám, že je máte uloženy v textovém formátu.)

153

(1 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, nevím, zda dotazu rozumím správně.  Jedna věc by byla exportovat desku do formátu Protelu, v něm ji načíst a vygenerovat výrobní podklady (tak, jako by se jednalo o desku navrženou v Protelu).  Takovýto export Formica ale nemá.  Druhá věc je ve Formice vygenerovat soubory např. pro RS-274X a Excellon, které obsahují alespoň popis jednotlivých vrstev, a ty poté importovat do Protelu, pokud takovou možnost má.  Informace o součástkách a jejich zapojení by se takto ovšem nepřenesly, v případě potřeby by se musely nějak rekonstruovat.  (V principu ale pro generování výrobních podkladů, na něž se ptáte, nejsou nezbytné.)

Bez znalosti účelu celé operace asi bohužel nejsem schopen odpovědět jinak, než takto obecně.  O konverzním programu napsaném třetí stranou nevím.

154

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, právě jsem Vám poslal k testování pokusný driver pro RS-274X, generující jedno- i vícekvadrantové oblouky (ty druhé však jen z pájecích bodů typu Annulus).  Byly s tím určité obtíže; vypadalo to, že prohlížeč, který jsem užíval k testování, je citlivější na pořadí příkazů, než předpokládá norma www.ucamco.com/files/downloads/file/81/the_gerber_file_format_specification.pdf z ledna 2015 (na stránce www.ucamco.com/en/guest/downloads).  Problémy podobného druhu jsem ostatně myslím měl i před lety, kdy jsem se rozhodoval, zda zůstat u interpolace úsečkami.

155

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, driver pro RS-274X žádné přepínače ani nemá.  Interpolace oblouků úsečkami se tam užívá jen z historických důvodů, kdy jakési zařízení (už jsem asi zapomněl které) kreslilo oblouky opačným směrem či v jiném kvadrantu, než by se dle normy zdálo správné. 

Jiná věc však je, že oblouky případně interpoluje již program Layout.exe na základě vlajky v hlavičce DLL, určující, zda tato oblouky umí či neumí kreslit.  Tuto vlajku však nelze změnit přepínačem v menu, takže DLL kreslící oblouky se nemůže vrátit zpět k interpolaci.  Zkusím se na RS274X.dll podívat a pošlu Vám něco k otestování.  Jak na to spěcháte?

Rozumím.  (Ve verzi 4.30 se program pravděpodobně choval tak, že vlastně ignoroval skutečné výchozí jméno přejmenovávané součástky, a prostě nabídl naposled vložené jméno, přečíslované tak, aby nenastával konflikt — ale neověřoval jsem si to.)  Díval jsem se teď v rychlosti do zdrojových textů 4.40, a z nich se mi zdá, že chování bylo změněno nikoliv jako vedlejší efekt nějaké jiné úpravy, ale úmyslně, nejspíš tedy v důsledku požadavků, které jsem tehdy (což také mohlo být před deseti lety) od někoho dostal.  V tom je potíž, protože kdybych obnovil předchozí chování, vadilo by možná zas někomu jinému, anebo Vám v jiné situaci.

Další možnost by byla, jít na to z jiného konce a přidat někam příkaz, který ve všech označených nápisech (lhostejno jakého druhu) provede textovou substituci.  U součástek by musel ovšem navíc kontrolovat, zda výsledkem je platné a unikátní jméno...

Dobrý den, dotazy by vydaly hned na tři vlákna, ale když už jsou všechny v jednom příspěvku, nebudu je rozdělovat.

jarex napsal:

Ve Formice 4.30 se v tabulce pady třídily podle číselného označení, nyní mám Formicu 4.40 a tam je to rozházené. Dá se to nějak setřídit?

Ony nejsou rozházené, nýbrž setříděné podle velikosti.  Přejete-li si je setřídit podle čísel, přepněte si prosím Dimensions | Tools | Sort Pad Table.

jarex napsal:

Další problém mám v automatickém inkrementu názvu součástky. Ve Formice 4.30 se mi po pojmenování součástky např. "R1" při dalším pokusu o přejmenování další součástky automaticky objevilo R2. Což se nyní neděje.

Teď se (mluvíme-li o přejmenování v režimu Edit Text) automaticky objeví R2 také (za předpokladu, že není na desce již užito jinde), ale nejprve Vám program nabídne k editaci výchozí R1.  Teprve když se jej pokusíte vložit, program ohlásí, že je duplicitní a nabídne nejbližší vyšší volné (což může být R2).  Logika za tím je jednoduchá, program nemůže tušit, že budete R1 chtít změnit zrovna na R2, a nebýt to právě R1, přesně vzato nemůže mít ani zdání, zda číslo budete chtít zvyšovat či naopak snižovat.

jarex napsal:

Další věc, které jsem si všiml je ta, že když mám přepnuto na DELETE LINK a omylem kliknu na spoj v jiné vrstvě, než kterou mám nastavenou, smaže to celou skupinu spojů a ne ten na který jsem klikl. Toto se ve 4.30 nedělo.

No, asi se stalo spíše to, že jste klikl na součástku (jinými slovy, byla detekována součástka, jak indikovala druhá řádka pod hlavičkou okna aplikace) a ve verzi 4.40 bylo chování režimu Delete Link rozšířeno tak, že celou tuto součástku odpojí (což by vývod po vývodu mohlo být pracné).  To by samo o sobě ani tak nevadilo, můžete použít Undo stejně jako při jiných překlepech.  Horší však je, že ve velkém zvětšení vůbec nemusíte vidět, že se cosi ztratilo (např. pracujete kdesi uprostřed IO, všechny jeho vývody však jsou mimo zobrazované okno).  Proto jsem do pozdějších verzí přidal potvrzovací dotaz.

158

(16 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, zkušenosti nějaké jsou, ale bohužel vesměs negativní.  Jde o to, že rozhraní uvnitř programu komunikující s klíčem, které jsme užívali ve verzi 4.30 (a starých releasech 4.40 včetně toho dosud na stránce Download), pod 64-bitovými Windows nemůže fungovat.  Zatím všechny takovéto případy vedly k upgradu; nevím o nikom, kdo by Formicu 4.30 s klíčem rozchodil pod W7/64, a dle vyjádření dovozce klíčů to také ani nejde.

E-mailem jsem Vám právě poslal odkazy na instalační sady, s nimiž si komunikaci verze 4.40 s klíčem můžete vyzkoušet.

159

(6 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Martin napsal:

Jediný generátor v NC Drill,který mi to připojí a vygeneruje souřadnice je právě ten Excellon.dll.

Je dobře možné (jak jsem výše napsal), že to ve verzi 4.21 dosud nešlo.  Ve verzi 4.40 si ale jako generátor vrtacího programu můžete připojit např. RS274X.dll, PDF.dll, DXF.dll...

160

(6 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Martin napsal:

(...) když jste psal o připojení generátoru DXF.dll k vrtacímu programu (to by bylo fajn,ale nevím jak v tomto postupovat) (...)

To je jednoduché: V příkazu Files | NC Drill | Load Driver prostě zkusíte připojit nějaký generátor matrice.  Některé mají své vlajky uvnitř nastaveny tak, že toto umožní.

Martin napsal:

(...) zda existuje možnost nastavení výpisu souřadnic (Excellon.dll),tak aby se mi vypsali i s desetinnou tečkou (...)

Formát CNC-5 (či který v generátoru pro Excellon vlastně je) je tak starý, že se snaží ušetřit každý znak (tj. tehdy řádku děrné pásky), proto se desetinných teček úspěšně zbavil, a nenapadá mne žádné nastavení driveru, které by je tam zas vracelo.  Ostatně v zájmu zkrácení souborů formát také vychází z pozorování, že souřadnice (díky tehdy užívanému rastru, např. 50 milů pro spoje a celých 100 milů pro vývody součástek) bývaly poměrně kulatá čísla, a tak potlačuje vlečené nuly spíše než vedoucí.  Vlečené nuly i opakující se souřadnice byste si asi měl v příslušném menu naopak povolit, aby čísla získala co možná jednotný formát, např. 6 číslic bez desetinné tečky.

Pokud pro Vás soubory ani pak nebudou zpracovatelné, druhá možnost by byla napsat si výstupní generátor vlastní, respektive si upravit některý z existujících, jejichž zdrojové texty máte v podadresáři src\ každé instalace verze 4.40.  Spíše než Excellon.pas by se k tomu možná hodily podstatně jednodušší Merona.pas nebo Posalux.pas.  K překladu budete potřebovat Delphi nebo nějaký překladač Object Pascalu.

161

(6 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, dotazu rozumím tak, že Vaším cílem je získat dokumentaci spíše než matrici (k tomu ostatně existují vhodnější a pohodlnější cesty než DXF).

Něco jako ???vrtací plánek??? v DXF můžete vytvořit tak, že si generátor DXF.dll připojíte nikoliv jako generátor matrice, nýbrž vrtacího programu.  (Ten byste pak mohl v nějakém programu pracujícím s DXF zkombinovat s ostatními vrstvami desky, vygenerovanými běžným způsobem.)  Jinou otázkou ovšem je, zda takováto možnost existovala už ve verzi 4.21, staré cca 15 let.  To si již bohužel nepamatuji, a asi by mne stálo dost času to teď zjišovat.

V každém případě ??? a to se týká všech uživatelů starších verzí Formiky ??? bych ale rád upozornil na tzv. Technologickou verzi programu Layout, která (i bez hardwarového klíče) dovoluje generovat veškeré výstupy, a to i ze dřívějších formátů *.pcb souborů.  V ní si můžete nejen vygenerovat zmíněný vrtací plánek, ale možná najdete i výstupní formát, který Vám pro účely tisku bude vyhovovat lépe (např. PDF?).

162

(15 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Ještě si dovolím vrátit se k původnímu tématu vlákna:  Pravděpodobně stojí za to poznamenat, že prohlížeče PDF pocházející z třetí strany mohou mít s optional contentem dosti velké potíže.  Zejména mám na mysli prohlížeče v posledních letech integrované do webových.  Výsledkem běžně je, že takovýto prohlížeč nezobrazí všechny vrstvy obsažené v PDF souboru, a navíc ani neposkytne žádnou informaci, že tam vůbec nějaké jsou.  V lepším případě naopak zobrazí všechny vrstvy (na dané stránce) najednou, ovšem chybějí mu nástroje, jak je interaktivně vypínat.

A pro pohodlí uživatelů jsem ještě vystavil konfigurační soubory, s jejichž pomocí byly vygenerovány PDF soubory dnes přidané do galerie: PDF_(C11).cfg.zip.

163

(15 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

A zde je DLL i s parametrem Files | Artwork | Driver Parameters | Zero Length Segments, kterým se prodloužení o mikrometr vypíná (respektive výše popsaný trik zapíná):  www.formica.cz/files/PDF_20140530.zip .

Pokud byste pro ni chtěli užít původní konfigurační soubory, stačí do nich textovým editorem doplnit jednu nulu na konci té dlouhé řádky čísel.

164

(15 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

??pravu bych tedy asi mohl do systému přidat standardně, nejraději ovšem za cenu nového parametru, kterým by se zapínala.  (??ešení mi nepřipadá zcela čisté ??? ač ten mikrometr sotvakdo uvidí, při programovém zpracování PDF by někdy mohl vadit.)

Uživatelé, kteří na stejný problém narazí dříve, než se dnes upravené DLL objeví v některé instalační sadě, si jej mohou mezitím stáhnout odtud: www.formica.cz/files/PDF_20140529.zip .

165

(15 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Pokusně jsem teď kruhy kreslené v PDF.dll (trikem popsaným výše) jakožto úsečka nulové délky prodloužil o jeden mikrometr svisle.  Ošetření se týkalo celkem tří případů: kruhových pájecích bodů, otvorů v libovolných pájecích bodech, a otvorů kreslených s PDF.dll připojeným jako výstup vrtacího programu, tedy v menu Files | NC Drill.   

Přeložený generátor jsem Vám poslal e-mailem, aniž bych jej vůbec zkoušel; nemám zde program, který by trpěl diskutovanou vadou.  Pokud e-mail nesmazal Váš antivir, prosím otestujte jej a dejte vědět, jaký byl výsledek.

166

(15 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Dobrý den, úsečka s nulovou délkou (a s předepsaným kruhovým zakončením) je trik pro kreslení kruhových pájecích bodů, který jsem užil pro podstatné zkrácení generovaných souborů.  Kruh bych totiž musel generovat po kvadrantech a z nich každý popsat Bézierovými křivkami (viz např. http://www.whizkidtech.redprince.net/bezier/circle/), což je nešikovné, nepříjemné a dlouhé.  ??plně stačí, že jsem nucen je užívat pro kvadrantové oblouky. 

Tento trik není v rozporu s manuálem verze 1.5 (viz též http://www.adobe.com/products/postscript/pdfs/PLRM.pdf , teď jsem to tam ovšem znovu již nehledal), ale některé jednodušší prohlížeče úsečky s nulovou délkou prostě potlačují (kdyby totiž měly zakončení obdélníkové, nebylo by jasné, jak je vykreslit, protože při nulové délce nelze určit jejich orientaci).  Narazil jsem na to už před lety a chtěl jsem to obejít tak, že by se (nejspíš volitelně) kreslila úsečka o nějaké infinitesimální délce, jenže tenkrát si nikdo další nestěžoval a prohlížeče, s nimiž jsem tehdy měl tyto potíže, brzy vymizely samy od sebe.

Oproti těm publikovaným zdrojovým textům je PDF.dll daleko složitější (snad téměř řádově) a o zveřejnění jejího zdrojového textu proto neuvažuji.  (Jiná věc by byla poskytnout jej individuálnímu zájemci.)  Až budu mít chvilku, podívám se, zda bych tam mohl ten kdysi uvažovaný parametr sám doplnit.  Jak na to spěcháte?

167

(2 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, taková možnost převodu existuje (přestože o trošičku složitější než spuštěním jediného programu) a je zde popsána v tomto vlákně: http://www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=133 .  Jakmile desku úspěšně otevřete ve verzi 4.40, můžete veškeré výstupy vygenerovat navíc i v ???technologické verzi???, která je fakticky dostupná bezplatně.

Vedle toho jsem někdy loni dostal dotaz ohledně zveřejnění zdrojového textu F. Mravence 3.50.  Ten sice již před 13 lety vyšel na CD vydaném nakladatelstvím BEN (http://www.formica.cz/fmravenec.html), to však je již dávno rozebrané.  Bude-li zájem, zdrojové texty časem zveřejním zde; asi bych mohl přidat i ty k programu Update, zmíněnému v citovaném vlákně, aby popisovanou úpravu nebylo nutno dělat ručně.  (Sám ostatně též někde mám pár zhruba 30 let starých desek, na které bych se rád příležitostně podíval znovu, bude-li čas.)

Zhruba řečeno, symetrie mezi kanály využíváte jen velmi málo.  Co se rozmístění součástek týče, na desce je jen velmi přibližná zrcadlová symetrie podle diagonály běžící z levého dolního rohu.  Spoje pak už jsou vedeny značně jinak.  Z těch důvodů jste z níže citovaného textu měl aplikovat část za ???anebo???, schema jednoho kanálu nejprve zkopírovat, teprve z tohoto dvoukanálového výsledku generovat netlist, a dle něj posléze navrhovat desku.

Petr Horský napsal:

No a teď jde o to, zda vytvoříte napřed motiv plošného spoje pro jeden kanál a, jakmile s ním budete spokojen, nakopírujete jej (v tom případě tedy přenesete netlist, např. příkazem Files / Open Layout, ještě před kopírováním schematu, pak vytvoříte plošný spoj jediného kanálu a nakopírujete jej, a nakonec ??? tj. po  nakopírování schematu ??? znovu přečtete netlist, tentokrát už jen pro kontrolu; to vlastně je ten paralelní postup ve schematu a zároveň na desce, o němž jsem psal výše), anebo zda si nejprve nakopírujete kompletní schema, a z něj vygenerujete netlist celé výsledné desky.

To jste ale zřejmě neudělal, všude vidím jen schema jednoho kanálu, a oproti tomuto schematu i oproti z něj vygenerovanému netlistu pak máte na desce součástky i spoje navíc (dohromady celý kanál navíc).  Vůči tomuto netlistu se pak spoje navíc pochopitelně jeví jako zkraty.  Deska přitom věcně může (a nemusí) být v pořádku.  Správně byste měl ještě měl schema kanálu zkopírovat (tak, aby Vám vyšlo stejné číslování součástek jako na desce), vygenerovat netlist, načíst do desky (také uložit spolu ní) a teprve s tímto netlistem zapojení desky porovnávat.

Dobrý večer, bohužel jsem dnes až doteď nebyl u internetu, a zřejmě budu mít čas se na zaslané soubory podívat (nejdříve) zítra touto dobou.

Začnu-li schematem, to vypadá, jako kdybyste nakreslil levou část (jeden kanál) a pak ještě ručně kreslil zcela od začátku pravou.  Obvykle se však postupuje jinak, již proto, abyste si ušetřil práci s dvojím kreslením a kontrolou, a také třeba z estetických důvodů:  Jakmile máte nakreslen a ověřen jeden kanál, nakopírujete si jej (typicky s offsetem číslování 100), a vznikne tím druhý.  Ve schematickém editoru systému Formica k tomu můžete užít příkazu Edit / Copy / Block.

No a teď jde o to, zda vytvoříte napřed motiv plošného spoje pro jeden kanál a, jakmile s ním budete spokojen, nakopírujete jej (v tom případě tedy přenesete netlist, např. příkazem Files / Open Layout, ještě před kopírováním schematu, pak vytvoříte plošný spoj jediného kanálu a nakopírujete jej, a nakonec ??? tj. po  nakopírování schematu ??? znovu přečtete netlist, tentokrát už jen pro kontrolu; to vlastně je ten paralelní postup ve schematu a zároveň na desce, o němž jsem psal výše), anebo zda si nejprve nakopírujete kompletní schema, a z něj vygenerujete netlist celé výsledné desky.

Kdysi v dobách, kdy nejsložitější dostupnou integraci představovaly transistory a ty navíc mívaly vývody v řadě (např. 101NU70), bývalo zvykem motiv jednoho kanálu na plošném spoji ozrcadlit,  aby tak vznikl druhý (samozřejmě za předpokladu, že na desce nebyly potenciometry), takže byste automaticky sáhl po prvním postupu popsaném v předchozím odstavci.  Jakmile tam máte operační zesilovače, byly by úpravy nezbytné po zrcadlení samozřejmě složitější, ale pořád ještě můžete vyvinout motiv plošného spoje pro jeden kanál, a druhý vytvořit kopírováním s posuvem (spíše než se zrcadlením).

Popřípadě můžete poslat současný stav (.sch + .pcb).

Teď bohužel nemám k desce dostatečný přístup, ale obecně u těch vícekanálových zapojení (např. stereo) platí, že byste si nejprve měl ve schematu nakopírovat jeden kanál s offsetem třeba 100 (takže z R23 budete mít R123, z C1 bude C101, atd.), až teprve odtud generovat netlist a dle něj zapojovat desku.  Avšak abyste si zjednodušil práci,  tento postup je možno provést jaksi paralelně ve schematu i na desce: pokud např. na desce nejprve dle netlistu vytvoříte rozmístění a spojový obrazec jednoho kanálu, zcela obdobné kopírování jako předtím ve schematu můžete užít i k odvození druhého; netlist by se po dokončení celé operace měl opět shodovat, jak si můžete ověřit již zmíněným příkazem Compare (jenž zvýrazní piny na spojích, které jsou ve zkratu).

Podrobněji se na to snad podívám později.

No, odhlédneme-li od těch fiktivních potenciometrů, nějaké problémy tam přesto jsou, např. zkraty (viz Netlist / Compare) a nezapojené vývody či spojky (ukáže Vám je Netlist / Show Rat's Nest). 

Některé spoje nejsou z elektrického hlediska vedeny vůbec šastně, např. ten od P01/2 k R05/1.  Příčina obecně je zejména v tom, že autorouter se pro jednovrstvé desky příliš nehodí; zde však jste mu zabránil, aby spoj vedl ???horem???, tím, že R05/2 je příliš blízko čáry, kterou ohraničujete desku.  Podobně v menším měřítku mezi R01/1 a C01/1 (lze vést vpravo).  Velmi snadno můžete také vylepšit vedení spojů mezi (a kolem) P12/1 a P13/2.

Z technologického hlediska (nevím, kde desku budete vyrábět) byste asi mohl zvážit užití širších spojových čar než 0,3 mm, např. 0,5 mm či více, třeba i 1 mm; pro zemnicí spoj bez obav ještě širší.

To vše jen namátkou, snad Vám nějaké připomínky napíšou ještě jiní.

V zásadě stačí nakreslit si obdélník v nějaké vrstvě, která nebude vyráběna; lepší (předpokládáte-li profesionální výrobu) je užít rohové značky.

Také si můžete prohlédnout (popřípadě stáhnout a otevřít v prohlížeči) nějaké desky z galerie, abyste viděl, jak je okraj desky řešen na těch profesionálních.

Samozřejmě si můžete např. připojit všechny knihovny pouzder a hledat (příkazem Place / Component / Get Package (by Name)) třeba maskou "*TP*", ale efektivnější asi bude prohlédnout si např. knihovnu Lib_metric.pcb (lze ji také otevřít, jako by to byla deska).