Nastavení hledání (Stránka 5 z 25)

Tohle program teď vskutku neumí.  Ona by se asi dala celkem jednoduše napsat náhrada textu všech označených nápisů jiným, nebo i záměna zadaného podřetězce v označených nápisech jiným (s kontrolou překročení max. povolené délky), bylo by však asi třeba odtud vyjmout názvy součástek; jinak by se samozřejmě muselo testovat, zda tam nevznikají duplicitní.

Můžete prosím popsat situace, v kterých byste to chtěl užívat?

Z hlediska rychlosti by plynulý posun dnes, kdy se kreslí skrz bitmapu, asi zas takový problém nebyl:  Již vykreslenou bitmapu odpovídající původně zobrazenému výřezu by šlo táhnout společně s cursorem, a teprve na konci operace by se dokreslila deska v jejím okolí (odpovídajícím novému výřezu).

Ona to také je otázka celkového stylu ovládání.  Formica se od běžných windowsovských drag-and-drop aplikací liší stylem, kterému bychom mohli říkat „kliknutím zdvihnout, kliknutím položit“.  Je trochu otázka, jaké následky by mohlo přinést, kdybychom z něj vybočili v jednom speciálním případě.  Asi existují i alternativní (a navzájem se nevylučující) způsoby, jak by se panning dal ovládat:

• Dlouho jsem uvažoval o možnosti, že (dosud žádnou funkcí neobsazené) klávesy Alt-šipka by mohly přesouvat výřez (aniž by měnily polohu cursoru vůči desce, dokud by se ten vešel do zobrazeného výřezu).

• Kolečko myši by nemuselo zoomovat (tato funkce by se přesunula na Ctrl-kolečko), nýbrž posouvat výřez svisle, a Shift-kolečko vodorovně.

• Kromě příkazu Zoom / Redraw a maker se stejnou funkcí by obrazovku mohla překreslit s cursorem v původní poloze tak, aby byl ve středu nového výřezu, i nějaká další dosud neobsazená klávesová kombinace, např. Alt-levé tlačítko, Ctrl-pravé tlačítko, apod.

Zajímaly by mě i další náměty ostatních uživatelů, aby se případné změny ovládání daly udělat co možná konsistentně.

S tím vykreslovaným měřítkem či pravítkem...  Nevím, nakolik by jeho zobrazování bylo potřebné, pokud by vzniklo řešení fungující v reálném čase nebo alespoň s velmi krátkou dobou odezvy.

Dobrý den, jak vyplynulo z naší přímé komunikace, problém jste již vyřešil reinstalací driverů.  Ostatní uživatele bych ale rád upozornil na příkaz

haspdinst.exe -fr -kp -purge

, kterým lze spolehlivě odstranit předchozí verze driverů klíče.  (Je to vlastně obsah dávkového souboru HASP_1_Zrus_Stary.bat na stránkách dovozce klíčů: http://www.atlasltd.cz/ovladace-hw-klicu.html .)

Mezitím také výrobce klíčů přichází s novější verzí driverů, 7.63.  Lze ji najít na jeho stránce https://sentinelcustomer.gemalto.com/sentineldownloads/ .  Je možné, že ta by si byla s Windows 10 poradila lépe.  V každém případě ji přidám i na naši stránku http://www.formica.cz/utility.html .

Jen na vysvětlenou, omezení se tam objevuje tehdy, když v klíči není licence pro verzi 4.41 (nebo vyšší).

No, ve skutečnosti taková možnost existuje už po nějakou dobu:  Těm uživatelům verze 4.40, kdo potřebovali některé z nových vlastností (typicky to bylo lepší rozlišení, nyní hlavně ona rychlost překreslování) jsme prodali upgrade na verzi 4.41/4.50 (za stejné ceny, jaké jsou v ceníku za upgrade z verze 4.30 na 4.40).

Verze 4.50 se bude lišit nějakými dalšími detaily ve formátu souborů (půjde např. ukládat uživatelské vlajky, ale podstatnější změny se týkají popisu pájecích bodů).  Opět v ní nebude zpětná kompatibilita .pcb souborů, a to ani do verze 4.41 (i když ta by se dala celkem snadno přidat); to je i důvod, proč jsme verzi 4.41 zatím příliš nepropagovali.

No, jak to tak prohlížím, ono by se to možná dalo nejsnáze zařadit pod Files / Print (spíše než Files / Artwork).  Jinými slovy, nevyužívaly by se DLL generátory, nýbrž by se ve zvoleném formátu uložila taková bitmapa, která by jinak směřovala do tiskárny.  (S nějak nastavitelným rozlišením, atd.)

Ovšem tiskárnový výstup je jakýsi hybrid; snahou bylo udělat jej konfigurovatelný tak, aby šel užít pro tisk dokumentace i pro případný tisk matric.  Něco takového by Vám vyhovovalo?  (Ovšem až někdy jednou, až bych do generování výstupů opět někdy zasahoval...)

Bohužel to nemá lepší řešení, než před rotací obrys obdélníkového pájecího bodu vykreslit spojovou čarou, popřípadě jí vyšrafovat i vnitřek, zároveň ale původní SMD pad změnit na nějaký malý (třeba kruhový) ve středu a tu obrysovou (a šrafovací) čáru s ním ???elektricky??? propojit, aby fungovala kontrola isolačních vzdáleností.  To samé platí i pro vrstvu nepájivé masky (příp. pájecí pasty, pokud by snad šablona měla mít obdélníkové otvory), s tím rozdílem, že na nich už není třeba se starat o elektrické propojení.

Výsledný pad ovšem bude mít rohy mírně zaoblené, což však je ve srovnání s pracností celého postupu asi už jen celkem malá vada.  ??ešení ale vyplynulo historicky, zpětnou kompatibilitou s  fotoplottery, které neumějí rotovat clonku.

Bohužel mi pořád není jasné, v čem je problém. 

Dejme tomu, že hledáte odpor neznámého typu.  Je v SMD nebo THT?  SMD asi bude odpovídat nějakému zavedenému pouzdru, třeba 0805.  Zhruba si porovnáte, s čím v knihovně se kryje.  Vzhledem k  tomu, že prakticky jde jen o footprinty, ne o pouzdra jako taková, něco by se v knihovně najít asi dalo, např. R0805. 

U (běžných) THT odporů s axiálními vývody jde vlastně jen o tři jejich parametry, a sice rozteč vývodů (ta v katalogovém listu možná ani nebude uvedena, sám musíte odhadnout, jak blízko od tělíska půjde drát ohnout), jejich průměr (podstatný pro průměr otvorů v pájecích bodech) a průměr tělíska (ten je potřebný pouze k tomu, aby ???outline??? pouzdra odpovídal realitě a při návrhu desky Vám ukazoval, jak blízko se k odporu můžete přiblížit jinými součástkami).  ??tvrtým parametrem by mohl být průměr pájecích bodů, ten ovšem vychází spíše z technologie desky než z datasheetu součástky.

Dle těchto parametrů si zvolíte vhodné pouzdro, třeba R175 z uvedené knihovny.   Přitom ???R175??? je jen interní označení pro generické pouzdro s roztečí vývodů cca 17,5 mm.  Pokud neodpovídá přesně, můžete si v něm např. roztáhnout jeden či druhý rozměr nebo vyměnit typ pájecích bodů a výsledek popřípadě uložit pod jiným jménem do lokální knihovny.

Dobrý den, otázek je hned několik, a asi ne vždy rozumím správně, co máte na mysli.  Možná bude třeba, abyste něco ještě upřesnil.

Ten ani nikde (číselně) nezadáváte, ostatně by to těžko šlo u desky, která není obdélníková.  Místo toho si (obvykle v nějaké nevodivé vrstvě) nakreslíte obrys desky a případně označíte její (vnitřní a vnější) rohy pomocí rohových značek (např. T_001 a T_002 v knihovně Lib_imperial.pcb).

Při tisku (předlohy pro domácí výrobu desky) mají otvory sloužit jen k vedení špičky vrtáku.

O kolik?

Jak tenká?  Obvykle se pro profesionálně vyráběné desky užívá u signálových spojů zhruba 0,3 mm (typ 4 ve standardní tabulce rozměrů); pro domácí výrobu to většinou je zbytečně málo.

Ehm, nejprve potřebujete vědět, který typ požadujete.  Samozřejmě je možné i to, že v knihovně sice je pouzdro pro jiný typ součástky, pro Váš trimr by se ale dalo užít také.  V takových případech Vám pomůže jedině porovnání rozměrů s datasheetem.

Navíc některé schematické značky mají pouzdro (úmyslně) uvedeno jako generické (třeba ???R TRIM???), s tím, že si jeho název změníte (např. na ???TP011???) až bezprostředně před generováním partlistu.

Tomu bohužel nerozumím.  Obecně, pokud užijete cizí knihovnu, potřebujete si také načíst její tabulku rozměrů pájecích bodů (viz např. http://www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=191).

Autorouter v první řadě potřebuje mít nastavený odpovídající rastr (např. 1,27, resp. 1,25 mm na palcové, resp. metrické desce).

Není-li něco jasné, možná by bylo nejlepší, kdybyste mi poslal .pcb soubor desky v aktuální podobě, abych si mohl udělat představu, na co přesně se ptáte.

Dobrý den, nic zvl᚝ složitého...  Přepne se Place / Line / Segment Angle = Arbitrary, v počátečním bodě čáry se zapnou relativní souřadnice (Ctrl-R) a úhel se sleduje na horní liště vpravo.

Druhá možnost je nakreslit segment čáry a ten pak otočit o požadovaný úhel (ovšem jen v celých stupních) pomocí příkazu Tools / Rotate (je pouze v testovacích verzích, mohu poslat odkaz).

Dobrý den, schema je jedna věc, výběr součástek pro stavbu DPS druhá; od ní se také odvine, jaká pouzdra si (v knihovně) zvolíte.   Vezmeme-li to trochu konkrétněji, např. ta zásuvka ani zástrčka na desce zřejmě vůbec nebudou, P2 až P6 mohou být nějaké svorky ARK, anebo také jen pájecí body, P1 si musíte nějak zvolit ze zdejší nabídky (schema zjevně pochází z amerického prostředí), C4 napřed vybrat někde z katalogu (mimochodem mám dost pochybnosti, že těch 275 V bude stačit), od TY1 najít na webu datasheet a v něm si zjistit pouzdro (asi TO220), a to ostatní mi nepřipadá tak kritické.  1N4007 si vezmete běžně z knihovny schematických značek (F4 atd.), pro IC1 (nechcete-li se s ním kreslit) můžete také užít symbol DIL8.  Pro odpory, keramiky a elyty můžete nejprve do schematu umístit generické symboly R, C a C POL, a skutečná pouzdra jim doplnit, teprve až si zvolíte, co reálně dáte na desku.

Druhá možnost by byla (ob)kreslit spojový obrazec i bez schematu, což Formica umí také.

Dobrý den, až teď jsem si dotazu všiml.  (Později jej s dovolením přesunu k Layoutu, pod Linuxem i Windows bude odpověď stejná.)

Tím gcodem myslíte Gerber (tj. RS-274D)?  Cosi existovalo, budu se však muset podívat, jak se s tím dostat až do současné verze.  Z vektorových formátů lze číst zejména DXF (???plochý???, tj. bez struktur).