Mel jsem na mysli prave nejaKou sofistikovanejsi metodu, ne to delat obchazenim pomoci nejakych funkci. Ono se to hodi pri jakemkoliv sestavovani panelu prototypovek. Stejne tak se to hodi uplne pokazde, kdyz generuji standartni vystup pro vyrobu, kdy do specifikacniho listu uvadim i rozmer desky. Pro PoolServis jde o to, ze min.plocha je 1dm2 za 500kc a prototypove desky jinde se standartnim postupem ve dvou ci trech kopiich se zas vyplaceji od urcite a do urcite plochy. A resim to prave pro to, ze obchazet to neustalym pokladanim okenka, zoomovanim do protejsiho rohu abych to mel pokud mozno presne (ne vzdy jsou rohy jednotlivych desek v protilehlych rozich uplme az na okraji a ne vzdy jsou rohy pravouhle), na kalkulacce spocist plochu, a zase odzoomovat zpet, poposunout desku nebo pridat dalsi, a cele to martyrium opakovat.
Idelane by bylo dobre to videt vzdy aktualni v hornim pruhu. To mi neprojde, proto hledam reseni alespon v nejakem zobrazeni statistiky rozmeru a zabrane plochy v menu.

Dobry den,
je v soucasne dobe nejaka statistika zobrazujici rozmery pokreslene plochy a vypocet velikosti plochy (napr. v mm2 nebo cm2)? Nasel jsem jen statistiky segmentu..

Pokud neni, mam timto namet na dalsi male vylepseni :)

Vyuzil bych to pokazde, kdy zadavam desku do bezne vyroby a musim zjistit maximalni rozmer desky. Obsah potom vyuziju pri sestavovani panelu, kdyz to budu zadavat do Pragoboardu na PoolServis, a potrebuji vyuzit alespon 1dm2, nebo vedet, kolik jsem dostud zabral plochy.

78

(12 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Za mne - me by se takova funkce libila. Pomerne dost se mi stava, ze mam nejakou vrstvu vypnutou, aby nerusila, a jen na chvili do ni potrebuju mrknout. Takto by to bylo rychlejsi. Jeden cas jsem to mel vyresene tim prepinanim preddefinovanych grafickych pohledu a bylo to super..

79

(12 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Tak jsem si to zkusil, predpokladam, ze nove je jen prepinani pouze mezi viditelnymi vrstvami. Nevidim tam nic vadneho a libi se mi to.

K pracnosti osetrit opetovne zhasnuti vrstvy - predpokladam, ze je tam nejaky veliky hak, takze by neslo pouzit nasledujici:

- podivam se do spec.promenne (viz radek nize) a pokud tam je 1, tak stavajici defaultni vrstvu zneviditelnim (nam muze vlastne byt jedno, jestli uzivatel mezitim vrstvu schoval, ci znovu zobrazil)
- pokud ma vrstva, na niz se chci prepnout, viditelnost 0, nastavim si spec.promennou na 1
- zviditelnim vrstvu
- prepnu se na tuto vrstvu

Po tomto zapise vidim, ze hacek je asi v tom, ze byste (stejne jako ja) mel rad osetreno i to, ze uzivatel po automatickem zobrazeni vrstvy sam hybal s viditelnosti teto vrstvy, a tudiz by nemusel mit zajem o to, aby se mu vrstva opet schovala....nebo tam je neco, co mi nedochazi?

80

(9 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobry den,
kdyz jsem to jeste provozoval pod Vistama, pomohlo mi nainstalovat to na jiny oddil, nez C. Jinak moc neporadim, do motanice ohledne prav ve Vistach a W7 moc nevidim. Teoreticky jeste to pokazde spoustet jako spravce, nebo si overit, ze vas ucet je s opravnenim spravce (pokud neni, musite se prihlasit jako Administrator a svemu uctu opravneni zmenit)

81

(12 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

ad 1) nastaly ovsem doby Vist a Win7, kde se pouziva jiny zpusob vykreslovani. Ted je tam pry rychlejsi vse nasypat do bufferu a pak jako celek zobrazit. Formica to kresli postupne primo. A to je, jak jsme pochopil, ve Formice hodne programatorske prace. I kdyz mozna by uz nebyla od veci, WinXP pomalu upadaji i k me nelibosti (zrovna pred tydnem jsem kupoval 2TB disk od Westernu, a ten s XP defacto nepocita - pouziva 4k clustery pro NTFS a pro WinXP musim specielne usadit jumper, nebo pouzit nejakej soft na zarovnani dat)
Ted jsem rad, ze v praci delam na XP, protoze u Vist to byl porod, zvlaste u vylite desky.

2) zni to zajimave. Mozna, ze bych to ocenil i ja. A mozna by me spis zajimala drobna modifikace prepinani viditelnosti vrstvy: 100% svetlost, 50% svetlost, 0%. Jenze, mam pocit, ze by se to ORovalo tak, zeby to rusilo jeste vice. Schvalne si to zkusme: vrstvu 23 mam fialovou, stahl jsem jeji svetelnost a razem vidim, ze prekryvy se sedobilou, kterou mam na potisk, se zdaji byt jakoby vysvicene - to mi prijde nepouzitelne. Znamenalo by to tedy nejspis zmenu logiky pri vykreslovani... :(

82

(14 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Tab

83

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

nasledujici vrstvy plati pro spodni vrstvu, analogicky pouzite i pro horni vrstvu:
0 skutecne obrysy soucastky, vystupky vysoko nad deskou, ale mohou vadit stejne vysokym soucastkam (napriklad packy wagosvorek), popisky s informacemi urcenymi pouze pro navrhare
1 potisk - obrysy soucastek (plocha, ktera se dotyka desky, nebo lezi bezprostredne nad ni (kam se nedaji umistit ani SMD odpory), hlavni tvar soucastky, naznaceni jeji orientace, ruzne kresby, loga
2 text: reference soucastek, popisky desky
3 rohove znacky pro umisteni ramecku kvuli vylevani (cilem je, aby pri opetovnem umistovani ramecku byl umisten vzdy an stejne misto, bez ohledu na aktualni roztec mrizky)
4-6 nic
7 rozmery ruznych casti desky (urceno pro zakazniky,kteri potrebuji vedet rozmery desky a jejiho prislusenstvi)
8 inverzni maska, obrys desky, frezovani otvoru v desce (izolacni drazky, otvory vetsiho prumeru nevrtatelne klasickym vrtakem)
9-11 medene vrstvy

84

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobry den, po dohode s vyrobci desky jsme presli na generovani vrtacky ve formatu "Extended + Table", kde na zacatku se generuje kompletni tabulka velikosti vrtaku, a na konci souhrnna tabulka jen s pouzitymi vrtaky a s pocty otvoru.

Vyrobce (firma Cemebo) me dnes kontaktoval, ze standartem pry byva, ze tabulka na konci neni (ale to jim nevadi), a na zacatku jsou definovane jen vrtaky pouzite, nikoliv vsechny nastavene. Momentalne tedy maji usnadnenou praci, ze neopisuji velikosti vrtaku, ale stejne musi jeste tabulku nejak upravovat.

Dotaz tedy zni, zda by bylo mozne exportovat pouze pouzite velikosti vrtaku. Pry je to tak standartni..

85

(4 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty ke schematickému editoru)

Puvodni pozadavek byl ten, aby, kdyz se zkopiruje blok schematu ze starsiho projektu, abych mel rychlou kontrolu nad tim, ze vsechna nastavena pouzdra soucastek pouzitych ve schematu maji v knihovne pouzder svuj platny nazev. Take obecne, pokud by se vybiraly soucastky, ktere maji pouzdro, ktere v knihovne je, k cemu by uzivateli ve vetsine pripadu bylo, ze ma soucastky oznacene, kdyz je to v poradku, a neni treba s nimi dale pracovat?

Mimochodem, mozna by stalo za to umistit tuto funkci spolu s funkci ve vlakne http://www.formica.cz/forum/viewtopic.p … 1061#p1061 do nejakeho spolecneho podmenu, nazvaneho ve smyslu "kontrola aktualnosti soucastek" (..blbejsi nazev me nenapada :o> )

S v knihovne neexistujicimi predlohami bych asi radeji nic neprovadel, uzivatel si spise chce do knihovny predlohu vlozit sam, protoze kazdy si tam precijen udrzuje nejaky poradek. Podle mne by bylo vhodne zobrazit jen jednu tabulku se vsemi nesrovnalostmi, i kdyz uznavam, ze by bylo pro uzivatele matouci to, ze Execute by z knihovny nahralo predlohy, ale neexistujici by do knihovny nepridalo.
V takovem pripade necht se "Execute" prejmenuje na "Update From Library".
Pokud chcete radeji pracovat se dvema tabulkami, tak konec koncu, proc ne. Jen mi prijde, ze se zas rozvetvuje menu a program se stava o maly kousek slozitejsim. Takhle by to bylo v jednom vypisu pod spolecnym pojmenovanim podstaty tabulky - rozdily mezi knihovnou a schematem.

Je otazka, jestli to ma zahrnovat i nepouzite predlohy (ty by nebylo od veci take kontrolovat na aktualnost), kdyz funkce nezobrazi seznam predloh, ale jen oznaci ty, ktere jsou pouzite. Na druhou stranu, pokud mam knihovnu soucastek, pak mi prepinac pro ukladani/neukladani nepouzitych predloh prijde (dnes jiz) zbytecny. V pripade, ze by se nepouzite predlohy neukladaly, pak by se nemusely kontrolovat na aktualnost.

Jak by vypadal takovy postup prace? Vzhledem k tomu, ze uzivatel ma potrebu vyloucit lokalne upravene komponenty (typicky napajeni u IO), pak by musel prikaz pracovat na dve casti.
Pokud by se ale zobrazil seznam neaktualnich ci v knihovne neexistujicich predloh, byla by moznost u kazde polozky treba zrusit fajfku zatrzitka a pak klepnout na Execute. Ty neexistujici by byly razeny na konci seznamu, treba s jiz zrusenym zatrzitkem. Myslim si, ze to nejsou tak uplne rozdilne veci.. Navrhar tam vidi tri veci: lisici se soucastky (stare, jim pozmenene) a neexistujici (jim nove vytvorene). Tak hned vi, ktere ma stare, ktere zmenene a ktere musi do knihovny teprve nakopirovat.

88

(4 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty ke schematickému editoru)

Napada me, jestli by to nemelo byt spis naopak...cervenou barvou oznacovat ty, ktere existujici pouzdro NEMAJI, a tudiz to je spatne (=cervena barva)...Vestsina jich spravne pouzdro ma, a cervena vic prasti do oci,kdyz clovek hleda, kde nejaka cervena sviti..

Dobry den, cim dal casteji narazime na potrebu udrzovat (nejen) ve schematu aktualni podoby soucastek, protoze casto se nektere casti kopiruji z jinych starsich schemat - nekresli se to vzdy odznovu.
Pisete o urceni, ktera verze je novejsi. To ani neni potreba, knihovna je od toho, aby obsahovala referencni podobu soucastky. Uzivatel by max. mohl zakazat aktualizaci konkretni souc., pokud ji pro potreby konkretniho schematu upravil. Jinak ale jde jen o to, rict, ktere souc. se oproti knihovne lisi, a tyto aktualizovat nikoliv zdlouhavym rucnim zpusobem, ale programove. Nyni lze aktualizovat bud po jednom, nebo vse, coz ne vzdy je pouzitelne prave kvuli moznym (i skrytym) lokalnim upravam soucastky.

90

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty ke schematickému editoru)

Aha, jeje, no vidite. Ghostscript je to spravne zaklinadlo! Dekuji!

91

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty ke schematickému editoru)

Dobry den,

z neznameho duvodu mi Schematic neumoznuje nacist PDF.dll
Mam cerstve nainstalovane WinXP, ta sama instalace (ty same soubory bez jakejkoliv zmeny) spoustena ve Vistach slapala jak z praku, ale ted mi to zobrazuje sedym pismem PDF.DLL v seznamu Print/hardocpy - Load driver, ani nacteni konfigurace pomoci souboru .CHC neni uspesne, ackoliv dll je primo ve slozce schematiku, a take s nim nebylo hybano.

Jak to zprovoznit, kde je chyba?

ps.: kratce po instalaci systemu nebylo dostupne ani Sysprint.dll

Aha, vidite, to mne nenapadlo, ze tam ten rozepsany retezec bez vetsi upravy zustane...
Pokud to tedy povazujete vice za pritez, pak tuto funkci klidne odstrante. Pokud by tam fce mela zustat, pak by asi bylo resenim to, ze by se retezec do databaze naposled vlozenych retezcu definitivne ukladal az v okamziku potvrzeni okenka s vlozenym textem.

Tema se tyka obou casti systemu Formica, hlavni vlakno lezi zde:

http://www.formica.cz/forum/viewtopic.p … 1042#p1042

Mam maly namet na vylepseni:
- kdyz cokoliv pisu do jakehokoliv okenka, pak zejmena pri vkladani textu je neprijemne, pokud mam rozepsany text a omylem klapnu na sipku dolu nebo pohnu koleckem mysi. V ten okamzik se zobrazi predchazejici vlozeny retezec a prave napsany text je nenavtratne pryc. Co kdyby se v okamziku pred prepnutim na predchozi retezec ulozil ten, ktery byl prave napsan?

95

(7 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

A co takhle smazat vylitou med, zkopirovat co zustalo a med vylit v obou obrazcich znovu?

96

(9 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Je to jisty kompromis, stale se spise priklanim k tomu mit vice shodne ovladani se schematikem u veci, kde to shodle udelat lze.
Kazdopadne Vas navrh, moznost stisknout vice nez jedno pismeno/cislici, by to take znacne ulehcil. A mam pocit, ze toto sme resili uz v nejakem vlakne okolo vyberu typu sirky car nebo typu padu, kdy lze stisknout jen 0 az 9 a tim to hasne. Cili urcite by toto melo siroke uplatneni a take se za to primlouvam.

97

(6 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Na to se chci po dovolene prave podivat a pohrat si s tim.

98

(6 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Jestli tomu tedy dobre rozumim, tak by pri trideni v ose X mohlo dojit napriklad k tomuto:

    R5
 R2     R9
R1  R6
   R4  R8
  R3  R7

nebo take:

     R7
 R2 R6
   R5
  R4
 R3
R1

V takovem pripade to je celkem jedno, zprehledneni nemusi byt buhvijak dobre, myslenka je ta, ze clovek alespon priblizne vi, v ktere casti desky ma hledat a s klidem vypustit klidne 4/5 zbyle desky, nebot tam dana soucastka proste diky tomuto setrideni lezet nemuze. Trideni ma vyznam u slozitejsich desek, pro male vyznam nema.

Pokud bychom to tedy brali tak, aby to bylo dokonale, muzeme se napriklad divat na to, jestli nad danou soucastkou v cele jeji sirce nelezi souradnice osy X leveho boku jine soucastky. Pokud ano, pak ji nalezi reference nizsi, nez te, kterou prave zpracovavame. Vysledek pak vypada takto:

    R3
 R1     R7
R2  R4
   R5  R8
  R6  R9

nebo take:

     R1
 R5 R2
   R3
  R4
 R6
R7

Zde doslo k tomu, ze sobe blizke reference jsou opravdu i fyzicky bliz k sobe.

Tato uvaha o vetsi dokonalosti bude asi mit mouchy nebo trhliny, pripadne to, co se mi povedlo ted v rychlosti nasimulovat, bude pouha nahoda. Nevim, az bude chvilka, zkusim si pohrat s nejakou realnou deskou. Berte to prosim jen jako prvoplanove nadhozeni - jen jsem tak zauvazoval, jake reseni by se dalo vymyslet. Ovsem nema moc cenu to asi resit, nebot dostacujici je podle mne uz prvni, zakladni metoda priblizneho setrideni (navic tedy dnes asi irelevantni, vzhledem k moznostem stavajiciho propojeni mezi obema castmi systemu, jak ste zminoval).

99

(9 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Prave ze napriklad R123 (pokud jich tam opravdu tolik je) znamena relativne chvili hledat. Hledani soucastek pouzivam, nebo bych rad pouzival pomerne casto (v obou programech) a zatimco ve schematiku si chrochtam, v layoutu proste stavajici zpusob tise proklinam, tim vice, cim vice je pocet soucastek ve stovkach. Zejmena pri rozmistovani soucastek, kdyz nemuzu najit opticky. Rozmistovanim komponent rady tech jeste nerozmistenych ridnou, vznikaji mezery, ktere se snazim eliminovat napr.prisunutim bliz k sobe, nebo mezeru zaplacnu jinymi soucastkami pro zmenseni hledane plochy (=mohu vice zazoomovat a lepe vidim na napisy). Pak, kdyz neni honem k nalezeni opticky, hodi se rychlejsi zpusob - stisknout napr.Ctrl+F, napsat "R123" stisknout enter a hned kliknout mysi, abych soucastku zvedl a hned ji zacal presouvat. Nemusim se divat na monitor, nemusim nic dlouho hledat..
Jaky nejcastejsi pripad pouziti hledani ma p.Löffler?

100

(9 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Funkcni to je. Ma to ovsem dva zasadni nedostatky:
1) znamena to dve makra, nebot v soucasne dobe makra neumeji cekat na vstup uzivatele,
2) mi to pripada ponekud tezkopadne, a pokud to ukazete novemu uzivateli, tak si poklepe na celo a pujde k jinemu systemu se slovy "no jestli se takhle pracuje s celym systemem..."

Byl by to dalsi posun smerem k unifikaci ovladani obou casti systemu..