Nastavení hledání (Stránka 3 z 6)

Možná bych popis pana Ocha měl trošku upřesnit: V programu ve skutečnosti není nikde použit předpoklad, že všechny sekce součástky jsou shodné až na čísla vývodů. Program jen při pokládání nabídne první z možných grafických podob součástky, protože nemůže předvídat požadavek uživatele.

Naše knihovny obsahují řadu předloh připravených právě pro to, že uživatel použije pro různé sekce různé obrázky. Např. LM4136CM obsahuje 4 sekce, z nichž jen jednu stačí zakreslit jako napájenou, pro ostatní je možno (podle uvážení konstruktéra) využít alternativní podobu.

Dokonce nestojí nic v cestě ani tomu, když jednotlivé sekce součástky jsou konstrukčně různé. Viz příklad relé obšírně rozebíraný ve vláknu www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=174.

Nové chování editoru, které se tam také zmiňuje, spočívá v tom, že přeskočí v seznamu možných podob ty z nich, které pro právě pokládanou sekci neobsahují žádné zobrazitelné vývody, a nabídne první z těch, kde nějaké vývody zobrazit může (není ovšem nijak zajištěno, že to je ta požadovaná).

Dobrý den, nejdříve vysvětlím, co se pravděpodobně děje. V průběhu kopírování je skutečně možno narazit na limit. Mechanismus kopírování totiž funguje tak, že po zvednutí bloku se společně s kurzorem pohybují už nově vytvořené součástky (mají unikátní reference, které nekolidují s jinými součástkami ve schematu, případně došlo i ke změně čísel sekcí). Pokud povolená kapacita nestačí, může už při této operaci dojít k tomu, že se nevytvoří kopie celého bloku. Další kolize může nastat při pokládání, kdy dojde k dalšímu zmnožení součástek - ty z kurzoru se položí do schematu, a na kurzoru se zároveň vytváří další blok (zase přečíslovaný) připravený pro opakované kopírování. Běžně byste tento blok ihned zahodil pravým tlačítkem myši, takže by nevadilo, že se nevytvořil celý. Jenže automatické undo po chybě vrátí schema do stavu před celou operací.

Obejít tuhle nepříjemnost lze několika způsoby:
1) samozřejmě tak, že budete kopírovat po menších částech,
2) můžete použít operace Import Group a Export Group - ta první vytvoří kopii nikoliv na kurzor, nýbrž do souboru, a ta druhá pak provede nutné přečíslování a dovolí kopii bloku umístit na požadované místo, aniž by se vytvářením další přebytečné kopie vyvolala chyba.

Omlouvám se za nepohodlí. A děkuji za námět.

Dobrý den,

pokusím se o podrobnější odpověď. Nabízejí se dva způsoby řešení:

A) Obecným řešením je vytvořit pro součástku alternativní podobu (schematickou značku), která namísto skrytých napájecích vývodů bude obsahovat piny viditelné. Ve standardní knihovně sice takové předlohy pro CMOS obvody nejsou, ale možnosti využití různých podob téže součástky lze ilustrovat například na součástce OPAMP. Ve čtveřici alternativních podob naleznete obě uspořádání invertujících a neinvertujících vstupů a zároveň viditelné a neviditelné napájecí vývody.

Vytvoření předlohy s viditelnými vývody z existující předlohy s piny neviditelnými bude obsahovat následující kroky:

1) otevření příslušné předlohy v editoru předloh (Browse/Edit|Modify Mask|"jméno upravované předlohy")
2) vytvoření další podoby (Definition|Add Definition)
3) překopírování vývodů vzorové podoby (Definition|Load Pin Definition)
4) vymazání napájecích vývodů (překopírovaly se spolu s viditelnými; Power Pins|Delete)
5) překopírování grafické části vzorové podoby (Definition|Load Graphics Definition)
6) doplnění viditelných napájecích vývodů (Place|Pin); pro správnou elektrickou funkci je nutno správně nastavit čísla vývodů (jsou to ta čísla, která měly smazané skryté vývody); pro orientaci je vhodné konzistentně zvolit Pin Name (např. GND) a Attribute nastavit na "Power"; má-li součástka více sekcí, pak se nic nezkazí, pokud čísla napájecích vývodů budou ve všech sekcích stejná
7) uložit upravenou předlohu (Store)
8) návrat do schematu (Back to Schema)

B) Existuje ještě další řešení, které ale bude specifické jen pro konkrétní zapojení. Stačí totiž v předloze CMOS obvodu přejmenovat návěští napájecích vývodů a výstup napájecího obvodu jen opatřit příslušnými návěštími.

1) otevření příslušné předlohy v editoru předloh (Browse/Edit|Modify Mask|"jméno upravované předlohy")
2) výběr podoby, která je použita ve schematu (Definition|Switch to)
3) přejmenování napájecích vývodů (Power Pins|Edit)
4) uložit upravenou předlohu (Store)
5) návrat do schematu (Back to Schema)

Současný stav umožňuje zobrazit třeba každou sekci pomocí jiné definice.  Zmiňované omezení tedy pravděpodobně spočívá v tom, že uživatel musí v takovém případě sám vybrat vhodnou definici. 

Situaci by snad zjednodušilo, kdyby předloha mohla oproti současnému stavu obsahovat navíc seznam zakázaných kombinací sekce-definice. Pak by se nová sekce při umísování vždy zobrazila pomocí první z přípustných definic.

Chování, jak ho popisujete v první větě, je plně v souladu s nápovědou pro "Text s pruhem", kde si můžete přečíst: "Text, v němž se vyskytuje pruh, musí mít na začátku znak ~ (vlnka). Pruh začíná vlnkou lichou v pořadí a končí vlnkou sudou v pořadí (pokud pruh má začít uvnitř textu, musí mít text na začátku dvě vlnky). Pokud text obsahuje lichý počet vlnek, při vypisování se automaticky vkládá vlnka za jeho poslední znak." Nejde tedy o projev závady.

Toto složitější řešení bylo implementováno zejména proto, že bylo rychlejší vyhodnocovat pruhování jen u textů začínajících vlnovkou. Tento aspekt sice časem poněkud ustoupil do pozadí, ale kvůli zpětné kompatibilitě není vhodné chování měnit, protože zároveň umožňuje vložit do textu také skutečnou vlnovku.

Neměl jsem na mysli nějakou další možnost (např. zakázat hýbání). Jen jsem chtěl uvážit možnost "řetězeného nahrazování", kdy daná položka není na daném místě zobrazena nikoliv proto, že je neviditelná, nýbrž proto, že už předtím nahradila jinou položku.

Dobrý den,
Váš požadavek je na jedné straně velmi rozumný (tak nějak to člověk udělá ručně, aniž by nad tím moc přemýšlel), na druhé straně mi není jasné, jak by mělo vypadat ovládání takového chování a jaké by mohlo umožňovat smyslupné modifikace. (Možná něco vyplyne z tohoto vlákna.)

A proto je podobné chování v editoru už dlouhá léta pevně zabudováno. Namísto dlouhého vysvětlování uvedu komentář ze zdrojového textu, který snad dostatečně popisuje, jak program umísuje popisy součástek, pokud jsou PartName nebo Reference nulové velikosti, případně pokud je PartName skryto (skrytá Reference do výjimek zahrnuta není, na důvod už si nevzpomínám). Pokud první výjimka vede na nějakou změnu, pak druhá zachází s přesunutými nápisy.

    // vyjimka: neviditelne PartName nebo nulove velikosti ->
    //   pozice PartName blize stredu soucastky nez Value1 ->
    //     Value1 prevezme pozici od PartName a Value2 od Value1
    //   else
    //     pozice PartName blize stredu soucastky nez Value2 ->
    //       Value2 prevezme pozici od PartName

    // vyjimka: Reference nulove velikosti ->
    //   pozice Reference blize stredu soucastky nez PartName ->
    //     PartName prevezme pozici od Reference a Value1 od PartName a Value2 od Value1
    //   else
    //     pozice Reference blize stredu soucastky nez Value1 ->
    //       Value1 prevezme pozici od Reference a Value2 od Value1
    //     else
    //       pozice Reference blize stredu soucastky nez Value2 ->
    //         Value2 prevezme pozici od Reference

Uvnitř programu musí být jména PartNames jednoznačně uspořádána, aby bylo možno rychle nalézt předlohu podle jména. Pokud je navíc abecední řazení vyhovující, není důvod měnit fungující mechanismus.

V případě pouzder se žádně setřídění nevyžaduje. Zachovává se pořadí, v němž byla jména pouzder vložena. Doplnit funkci pro uživatelské setřídění by nebyl problém.

Ve verzi 4.40.65.15 byl doplněn přepínač "Options|Preferences|Panning Qualifier", který umožní jemněji nastavit podmínky pro přesun výřezu pohybem myši.

Ve verzi 4.40.65.15  se operace "Drag (Pick)" takto chová. Pro přelomení segmentu je nyní nutno při jeho uchopení přidržet klávesu <Shift>.

Ve verzi 4.40.65.15  byla do množinové výměny pouzder "Edit|Group Operation|Change|Packages" doplněna tabulka pro rychlý výběr obsahující jména pouzder, která jsou společná pro všechny vybrané součástky.