Nastavení hledání (Stránka 21 z 25)

Změnit režimy kreslení pro světlé pozadí přímo v Layoutu (alespoň v takovém rozsahu, aby si šlo udělat představu, jak by to mohlo vypadat) není zas tak těžké.  Daleko více práce dá nastavit nějaké rozumné barvy:

Subjektivně bych hlavní výhodu hledal v tom, že blízké světlé odstíny lze od sebe rozlišit daleko pohodlněji než blízké tmavé:

Na "čitelnosti" jednoduché dvouvrstvé desky (a tím spíše jednovrstvé) asi není co pokazit, takže bude jen na uživateli si zvolit, s jakými barvami se mu pracuje příjemněji:

Při zapnutém zobrazování vnitřní struktury vodičů dostaneme cosi poněkud připomínajícího mikrofotografie integrovaných obvodů (stačí si odmyslet nápisy):

Možnost zvolit barvu pozadí zřejmě přidám hned do nejbližší uvolněné testovací verze, takže si každý bude moci vyzkoušet, co mu vyhovuje lépe.

Ve schematickém editoru světlé pozadí již je, takže zbývá vysvětlit, jak je to s Layoutem.  V něm se od grafiky požaduje, aby uměla zobrazit překrývající se objekty na různých vrstvách tak, aby zůstaly co možná pohodlně rozlišitelné a nezakrývaly tedy jeden druhý.  Proto se barvy jednotlivých vrstev OR-ují dohromady, a vlastně se tak OR-ují i k tomu černému pozadí.  (Kdyby bylo naopak bílé, všechny vrstvy by s ním OR-ováním splynuly.)

V jedné postarší pokusné verzi jsem světlé pozadí umožnil; fungovalo to tak, že jakmile intenzita barvy pozadí překročila nějakou prahovou hodnotu, veškeré OR-ování se přepnulo na (zjednodušeně řečeno) AND-ování.  Možný výsledek vidíte na přiloženém obrázku.  Mohl by vypadat i jinak, pokud bych si byl trochu vyhrál s barvami vrstev (zde jsou užity stejné, jako pro tmavé pozadí).

Ale celkem to nevyvolalo žádný zájem.  Bude-li si někdo přát světlé pozadí teď, mohu ho časem opět přidat do některé testovací verze.

Možná někde došlo k nedorozumění: 

Bohužel asi budete muset program konfigurovat znovu.

Standardní verze (stažitelná z www stránek skrz www.formica.cz/free.html ) i současná testovací mají v hlavičce toto

D:\F\D\P98\t>type Layout.Cnf
Layout Configuration (Ver. 4.40 P98)

a jejich konfigurační soubory jsou tedy zaměnitelné (s malou výhradou kolem parametrů menu Tools, diskutovanou jinde).

Testovací instalační sada má dřívější formát konfig. souborů.  Ten teď více pohledů na grafiku skutečně neobsahuje -- přepínání jsem zatím odložil, protože mi nebylo zřejmé, jak dojít k optimálnímu ovládání.  (Také jsem odtud odstranil možnost vyloučit neviditelné prvky z editace, protože se k ní v podstatě nikdo nevyjádřil.)

No, technicky je to tak, že konfigurační soubory mají na začátku signaturu, a jakmile ta nesouhlasí, soubor je odmítnut.  (Jestliže souhlasí, ale obsah ne, program se patrně zhroutí.  Konfig. soubory jsou binární a zásah do nich by mohl mít podobné následky, jako třeba zásah do *.exe souboru.)  Mimochodem, stačí v DOSovském okně zadat type layout.cnf a signaturu uvidíte.

Myslím, že právě teď to náhodou ošetřené je, a konfigurační soubory nyní mohou být celkem dobře sdíleny mezi testovací a standardní verzí.  (Více o tom píšu na jiném místě.)  Vím, že s novým konfigurováním může být práce.  Jeden uživatel (který se významně podílel na testování řady verzí během vývoje 4.40) si na obnovování svých parametrů dokonce napsal makra. 

Nejde však jen o přidávání parametrů, ale i o to, že staré parametry mohou mít v nové verzi širší rozsah přípustných hodnot (časté u přepínačů).  Proto přidávání na konec a soubory různé délky obecně nejsou řešením.  Až zas bude někdy třeba změnit formát konfig. souborů, zamyslím se, jak to usnadnit, třeba i na nebezpečí uživatele (který by prostě odpovídal za to, že si nebude zkoušet soubor zapsaný testovací verzí přenést zpět do starší).  Jednou snad konfigurační soubory budou textové a tyto problémy odpadnou zcela.

Děkuji za vyzkoušení postupu instalace.

Poslední testovací verzi nyní opět najdete v tomto archivu: www.formica.cz/files/Layout-p98-test.zip .  Obsahuje navíc možnost barvení netlistu, jenže jsem některé vlastnosti (např. možnost přepínat nastavení grafiky) naopak zase odstranil, především proto, abych dosáhl kompatibility souborů *.cnf.  (Ta sice není naprostá -- použijete-li standardní verzi, přepíše v Layout.cnf uložené nastavení z menu Tools --, přesto ale dovolí pohodlně přecházet mezi oběma programy.)  Minulou testovací instalační sadu nechám ještě pár dní vystavenou pro případné zájemce.

Současnou testovací verzi prosím užívejte uvnitř instalace ze standardní instalační sady Layoutu pro HASP, aby souhlasily odkazy do helpu, jednořádkové nápovědy a konečně i formát *.cnf souborů.

Má-li někdo zájem o testovací verzi bez klíče s omezením 40 / 150, stačí o to požádat v tomto vlákně.

Pravděpodobně máte na mysli příkaz Files | Open Layout (ve schematickém editoru).  Ten je naprogramován tak, že na disk zapíše soubor *.PNL obsahující seznam součástek a spojů, a pak nechá operační systém, aby tento soubor otevřel.  To znamená, že Windows zavolají tu aplikaci, kterou mají asociovánu se soubory majícími tuto příponu (a předají jí *.PNL soubor jako parametr).

Nejjednodušší by tedy bylo opravit asociace.  To můžete udělat nejsnáze tak, že najdete a spustíte ten program Layout (verze 4.40), který chcete užívat, a v něm příkaz Options | Miscellaneous | Associate File Types (stačí stisknout Alt-O - I - A).  (Je ovšem třeba, abyste přitom měl ve Windows patřičnou úroveň oprávnění.)

Seznam součástek a spojů můžete přečíst také přímo z Layoutu, příkazem Netlist | Load Netlist (a někdy je potřeba to tak skutečně udělat, např. pokud potřebujete ještě před převzetím pouzder z knihovny přepnout mezi palcovým a metrickým základním rastrem desky).

Zbývá ještě zkusit uhodnout, jak celá situace nastala.  Tipoval bych nedostatečnou úroveň práv uživatele Windows ve chvíli instalace nové verze.  Možná bych doporučil zalogovat se jako administrátor, odinstalovat, a nainstalovat z www.formica.cz/free.html aktuální verzi.

Ano, o něčem takovém uvažuji už hezky dlouho.  Problém ovšem ani tak není nety nějak obarvit, nýbrž v tom, že v současné verzi vůbec nejsou jako samostatná entita (také s ohledem na princip dynamické konektivity).  Jednou to asi bude udělané tak, že každý net bude mít jako svůj atribut barvu, přičemž většina z nich samozřejmě bude mít nastavenu barvu defaultní.

Když trochu odbočím -- ono by bylo zajímavé mít něco takového i pro vodiče, jenže nikdo by asi nebyl příliš spokojen, kdyby třeba napájecí vodič sice měl svou individuální barvu, ale z té už by se nedalo poznat, na které je vrstvě.  Technicky by to muselo být řešené tak, že atributem vodiče by byl nějaký rozdíl barvy vůči nastavené barvě vrstvy (vyjádřený trojicí souřadnic v barvovém modelu RGB nebo raději HSB).  Vybraný spoj by pak mohl být např. trochu sytěji červený na červené vrstvě a trochu sytěji modrý na modré.  Otázka je, nakolik by to přispělo k přehlednosti; budu-li mít kdy, mohu zkusit vyrobit nějaké příklady.

Teď je ale třeba, abych také trochu obhajoval firemní barvy Formiky.  Asi by bylo zbytečné znovu opakovat, že jejím cílem nikdy nebylo napodobit chování jiných systémů, nýbrž nabídnout co nejefektivnější a nejpohodlnější práci uživateli.  Snad se však zde hodí připomenout, jak se podobného účinku, který se jinde získává barvením netlistu, dosáhne ve Formice:

Prvotním účelem "krysího hnízda" (a již jedno- či vícebarevného) není ani tak ukázat, co kam konkrétně vede, jako spíše zobrazovat celkovou hustotu v jednotlivých oblastech desky.  Pro zobrazení jednotlivých netů má Formica jinou funkci, režim Mark Net.  V něm lze zvýrazňovat nejen vývody propojené jedním netem (tedy pokud na desce umíme najít alespoň jeden jeho vývod, což ovšem u napájení nebývá problém), ale zároveň i vodiče, jimiž je tento net (částečně nebo již úplně) realizován.  Výhodou tohoto řešení je daleko větší interaktivita -- stačí jediné kliknutí, zatímco změnit barvu netu nikdy nemůže být tak jednoduché.  Důvod, proč jinde po barvení netlistu sahají, bych hledal především v tom, že tam konceptu highlightování prvků návrhu neužívají vůbec, anebo jen velmi omezeně.  Druhý důvod je asi ten, že je to celkem nic nestojí -- prostě ke každému netu přidají atribut a nechají na uživateli, aby si jeho hodnotu nějak nastavoval a udržoval.  Až bude v databázi Formiky kam takový atribut přidat, budu o tom ostatně přemýšlet také.

Děkuji za zaslanou desku.  Chybu se mi bohužel zatím nepovedlo vyvolat, a tak dovolte, abych se vrátil k Vašemu původnímu dotazu na počátku vlákna.

Zdá se mi, že po propojení napájecích spojů je vhodné desku propojovat v rastru 0,635 mm vodičem šířky 0,305 mm.  Podstatné parametry routeru vidíte na tomto obrázku:

Není na nich nic zvláštního, jsou to ty, které nastavil příkaz Quick Setup; důležitá byla hlavně vyšší cena prokovky.  Desku po propojení a po optimalizaci (která pak mj. ušetřila přes 100 prokovek) Vám zasílám e-mailem.  Asi žádný router by ovšem nevyřešil spoje (zejména kolem soklu pro U1) v takové kvalitě, v jaké to může udělat člověk.

Propojil při Vašich pokusech autorouter opravdu všechny spoje?  Kdysi jsem po určitém váhání povolil optimalizovat i neúplně propojené desky (někdy se totiž během strhávání naroutovaných vodičů náhodou nalezne místo pro chybějící).  Pokud ale deska v rámci zadaných návrhových pravidel není propojitelná, vede to však k několikanásobnému prodloužení výpočetní doby (což je ve shodě s 12 hodinami, které zmiňujete) a je pak možné, že někde něco přeteče, což může indukovat chybu, na kterou jste narazil.  Výchozím problémem však stále byly zadané parametry autorouteru.

Děkuji za obrázek.  Adresa chyby ukazuje do metody TMonitor.GetTop v run-time knihovně Delphi (kterou sám ani nevolám).  Vypadá to, že jí něco přepsalo pointer na objekt, s nímž má pracovat, což ovšem pravděpodobně způsobila ta výchozí chyba.

V každém případě bych byl velmi rád, kdybyste mi mohl poslat (např. na e-mail horsky@formica.cz) tu desku, nejlépe jednak ve stavu před routováním signálových vodičů, jednak ve stavu před jejich optimalizací.  Pokud bych tady dokázal závadu vyvolat sám, daleko lépe by se hledala.

Je možné, že tam někde ještě je soubor *.Err, do něhož je deska uložena.  (Je ovšem vhodné si mezivýsledky routeru ukládat, již proto, že optimalizace může vyprodukovat tolik segmentů, že se do undo bufferu nevejdou.)  Případně mi také můžete výchozí desku poslat, abych se na ni podíval.

Kterou verzi programu jste užil?  Máte-li HASP, doporučil bych zkusit tu v testovací instalační sadě (viz téma níže) -- v autorouteru tam je oproti "oficiální" instalační sadě dost změn.

Jinak k pokusům s optimalizací není třeba využívat přednastaveného počtu průchodů (10 + 10), pro zkrácení výpočetních časů jej lze podstatně redukovat.

Omezit práci s okénkem na zobrazované vrstvy jsem se teď v rychlosti pokusil v Layoutu, který je součástí testovací instalační sady http://www.formica.cz/files/Layout440p98p-test.exe (viz též http://formica.cz/forum/viewtopic.php?id=58).  Logika výběru prvků je obdobou té, která se užívá při operacích s okénkem omezených na vrstvu ukazatele (tj. při zadání druhého rohu s klávesou Ctrl).  Přepínačem pokusně doplněným do menu Options | Editor lze obnovit předchozí chování programu.

Prosím přesvědčte se, zda nové chování může být k užitku; teprve pak bych se snažil je popřípadě zjemnit a trvale zabudovat do programu.