501

(4 odpovědí, posláno do Formica na FEL ČVUT)

Jak velký rozsah takovéhoto užívání pro výdělečné účely máte na mysli?

502

(4 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Změnit režimy kreslení pro světlé pozadí přímo v Layoutu (alespoň v takovém rozsahu, aby si šlo udělat představu, jak by to mohlo vypadat) není zas tak těžké.  Daleko více práce dá nastavit nějaké rozumné barvy:

http://www.formica.cz/files/forum/ltbckgnd3.png

Subjektivně bych hlavní výhodu hledal v tom, že blízké světlé odstíny lze od sebe rozlišit daleko pohodlněji než blízké tmavé:

http://www.formica.cz/files/forum/ltbckgnd1.png

Na "čitelnosti" jednoduché dvouvrstvé desky (a tím spíše jednovrstvé) asi není co pokazit, takže bude jen na uživateli si zvolit, s jakými barvami se mu pracuje příjemněji:

http://www.formica.cz/files/forum/ltbckgnd4.png

Při zapnutém zobrazování vnitřní struktury vodičů dostaneme cosi poněkud připomínajícího mikrofotografie integrovaných obvodů (stačí si odmyslet nápisy):

http://www.formica.cz/files/forum/ltbckgnd2.png

Možnost zvolit barvu pozadí zřejmě přidám hned do nejbližší uvolněné testovací verze, takže si každý bude moci vyzkoušet, co mu vyhovuje lépe.

503

(1 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Děkuji za upozornění, už je to opravené.  Oprava se objeví v nejbližším dalším releasu.

Chyba byla kupodivu způsobena ošetřením té vodorovné čáry pod položkou, a musela tam být už hezkou dobu.

504

(4 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Ve schematickém editoru světlé pozadí již je, takže zbývá vysvětlit, jak je to s Layoutem.  V něm se od grafiky požaduje, aby uměla zobrazit překrývající se objekty na různých vrstvách tak, aby zůstaly co možná pohodlně rozlišitelné a nezakrývaly tedy jeden druhý.  Proto se barvy jednotlivých vrstev OR-ují dohromady, a vlastně se tak OR-ují i k tomu černému pozadí.  (Kdyby bylo naopak bílé, všechny vrstvy by s ním OR-ováním splynuly.)

http://www.formica.cz/files/forum/lightbckgnd.png

V jedné postarší pokusné verzi jsem světlé pozadí umožnil; fungovalo to tak, že jakmile intenzita barvy pozadí překročila nějakou prahovou hodnotu, veškeré OR-ování se přepnulo na (zjednodušeně řečeno) AND-ování.  Možný výsledek vidíte na přiloženém obrázku.  Mohl by vypadat i jinak, pokud bych si byl trochu vyhrál s barvami vrstev (zde jsou užity stejné, jako pro tmavé pozadí).

Ale celkem to nevyvolalo žádný zájem.  Bude-li si někdo přát světlé pozadí teď, mohu ho časem opět přidat do některé testovací verze.

505

(21 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Pro větší pohodlí uvádím ještě makra pro nastavení barev (navázaná na standardní).  Makro stačí vyvolat ve chvíli, kdy je detekován pin na příslušném netu.

<Shift-Ctrl-1> "označ nety červeně" (<Ctrl-U><Ctrl-T><Ctrl-Enter><Alt-T><f><c><c><Alt-N><r>)
<Shift-Ctrl-2> "označ nety modře" (<Ctrl-U><Ctrl-T><Ctrl-Enter><Alt-T><f><d><c><Alt-N><r>)

Možná někde došlo k nedorozumění: 

Petr Horský napsal:

Současnou testovací verzi prosím užívejte uvnitř instalace ze standardní instalační sady Layoutu pro HASP, aby souhlasily odkazy do helpu, jednořádkové nápovědy a konečně i formát *.cnf souborů.

Bohužel asi budete muset program konfigurovat znovu.

Standardní verze (stažitelná z www stránek skrz www.formica.cz/free.html ) i současná testovací mají v hlavičce toto

D:\F\D\P98\t>type Layout.Cnf
Layout Configuration (Ver. 4.40 P98)

a jejich konfigurační soubory jsou tedy zaměnitelné (s malou výhradou kolem parametrů menu Tools, diskutovanou jinde).

Testovací instalační sada má dřívější formát konfig. souborů.  Ten teď více pohledů na grafiku skutečně neobsahuje -- přepínání jsem zatím odložil, protože mi nebylo zřejmé, jak dojít k optimálnímu ovládání.  (Také jsem odtud odstranil možnost vyloučit neviditelné prvky z editace, protože se k ní v podstatě nikdo nevyjádřil.)

507

(2 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, aby se deska jevila ohraničená výstupním generátorům (včetně toho postscriptového), stačí nakreslit její obrys v libovolné vrstvě (i takové, výstup z níž vůbec nebudete generovat).  (Může to být obdélník, ale stejně dobře by stačily pouze jeho dva protilehlé rohy.) 

Samozřejmě pokud chcete, aby byl obrys v PostScriptu vidět, musí být na některé z vrstev, jejichž výstup jste povolil (v menu Files | Artwork | Sides & Extensions).  Chcete-li, aby v PostScriptu měl odlišnou barvu, můžete si ji nastavit v menu Files | Artwork | Driver Parameters.  Lze také užít rozšířený generátor PostScrX.dll s bohatšími možnostmi nastavení.

Pro profesionální výrobu desek by bylo vhodné užít rohové (střihací) značky.  Nějaké jsou již připraveny v knihovně, např. T_001.  Naopak se pro ni nedoporučuje kreslit obrys ve vodivé vrstvě -- měď na hraně desky může působit jedině problémy.

http://www.formica.cz/files/forum/t001.png

kolin napsal:

U testu pokusnych verzi nekdy dochazi k vyhlaseni chybneho souboru Layout.cnf, patrne protoze doslo ke zmene poctu polozek.

No, technicky je to tak, že konfigurační soubory mají na začátku signaturu, a jakmile ta nesouhlasí, soubor je odmítnut.  (Jestliže souhlasí, ale obsah ne, program se patrně zhroutí.  Konfig. soubory jsou binární a zásah do nich by mohl mít podobné následky, jako třeba zásah do *.exe souboru.)  Mimochodem, stačí v DOSovském okně zadat type layout.cnf a signaturu uvidíte.

kolin napsal:

Neslo by nejak to osetrit, ze pokud v souboru .cnf chybi polozka, program ji jen doplni, namisto toho aby zahodil cely soubor? Myslim ze od poskozeneho souboru je soubor s chybejici polozkou velmi snadno rozpoznatelny..
Popripade pouzit zpetnou kompatibilitu, nebo proces pro preneseni dat ze stareho do noveho formatu....

Myslím, že právě teď to náhodou ošetřené je, a konfigurační soubory nyní mohou být celkem dobře sdíleny mezi testovací a standardní verzí.  (Více o tom píšu na jiném místě.)  Vím, že s novým konfigurováním může být práce.  Jeden uživatel (který se významně podílel na testování řady verzí během vývoje 4.40) si na obnovování svých parametrů dokonce napsal makra. 

Nejde však jen o přidávání parametrů, ale i o to, že staré parametry mohou mít v nové verzi širší rozsah přípustných hodnot (časté u přepínačů).  Proto přidávání na konec a soubory různé délky obecně nejsou řešením.  Až zas bude někdy třeba změnit formát konfig. souborů, zamyslím se, jak to usnadnit, třeba i na nebezpečí uživatele (který by prostě odpovídal za to, že si nebude zkoušet soubor zapsaný testovací verzí přenést zpět do starší).  Jednou snad konfigurační soubory budou textové a tyto problémy odpadnou zcela.

Dobrý den, budu opět jen hádat, v této problematice nejsem odborník.

Myslím, že problém je na straně odesílatele.  Když např. pošlu desku sám sobě, vidím toto http://www.formica.cz/files/forum/saveattachment.png a ve zdrojovém textu zprávy je

Content-Type: application/octet-stream;
    name="pour.PCB"
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
Content-Disposition: attachment;
    filename="pour.PCB"

Avšak někdy mi přijde deska, kterou sice také mohu (v OE) přímo otevřít, ale ve zdrojovém textu vidím

Content-Type: text/plain;
 name="TDA4292.PCB"
Content-Transfer-Encoding: quoted-printable
Content-Disposition: inline;
 filename="TDA4292.PCB"

a soubor desky je vlepen přímo do textu zprávy.  Mám dojem, že mi kdysi dělalo potíže takovéto desky nejen otvírat, ale vůbec oddělit od e-mailu, už si však nevzpomínám, co se od té doby změnilo.  Ještě lepší je (a to dosud trvá), že když na takovýto e-mail chci odpovědět, tahle deska (která byla původně jen přílohou, třeba 1 MB velká) se mi automaticky přikopíruje k textu odpovědi, takže ji musím pracně mazat.

Proto každému doporučuji, desky posílat zazipované.  Má to i další výhody, např. e-maily jsou tak menší a u desky se uchová skutečné datum vytvoření.

510

(5 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Děkuji za vyzkoušení postupu instalace.

Poslední testovací verzi nyní opět najdete v tomto archivu: www.formica.cz/files/Layout-p98-test.zip .  Obsahuje navíc možnost barvení netlistu, jenže jsem některé vlastnosti (např. možnost přepínat nastavení grafiky) naopak zase odstranil, především proto, abych dosáhl kompatibility souborů *.cnf.  (Ta sice není naprostá -- použijete-li standardní verzi, přepíše v Layout.cnf uložené nastavení z menu Tools --, přesto ale dovolí pohodlně přecházet mezi oběma programy.)  Minulou testovací instalační sadu nechám ještě pár dní vystavenou pro případné zájemce.

Současnou testovací verzi prosím užívejte uvnitř instalace ze standardní instalační sady Layoutu pro HASP, aby souhlasily odkazy do helpu, jednořádkové nápovědy a konečně i formát *.cnf souborů.

Má-li někdo zájem o testovací verzi bez klíče s omezením 40 / 150, stačí o to požádat v tomto vlákně.

511

(21 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

kolin napsal:

Jenze pokud si vysvitim spoj, pak nemohu soucasne s tim pouzivat funkci posunu zvyraznene skupiny komponent (...)

Ano, jakmile byste chtěl barvení spojů užívat i dynamicky, je to už něco jiného.   Do testovací verze jsem teď cosi v rychlosti připsal:

http://www.formica.cz/files/forum/colorednets2.png  http://www.formica.cz/files/forum/colorednets1.png

Nefunguje to ovšem na principu barvení netů, nýbrž tak, že pokud vzdušné spojky vycházejí (alespoň na jednom konci) z pinu označeného uživatelskou vlajkou C, kreslí se červeně, a pokud je označen vlajkou D, modře.  (C má vždy prioritu před D, ale nabízela by se i varianta, kde C plus D znamenají nějakou třetí barvu.  Další možnost by byla kreslit speciální barvou ty spojky, jejichž vlajky koncových pinů se od sebe liší -- snad by se to někdy hodilo např. při řešení kritických zemnicích spojů.) 

Samozřejmě si v režimu Mark Net můžete označit označit celé vodiče (ale také něco jiného) a značení pak přesunout do vlajek v menu Tools | User Flags | Flag C | ....  Asi na to lze celkem pohodlně napsat makro  tak, že je stačí vždy vyvolat na příslušném pinu.  Testovací verzi opět najdete zde: www.formica.cz/files/Layout-p98-test.zip (prosím užívejte ji uvnitř instalace z "oficiální" instalační sady, aby souhlasily odkazy do helpu).

http://www.formica.cz/files/forum/colorednets3.png

Jako již po mnohokráté, jde opět o quick hack (asi půl hodiny programování statického řešení, pokud člověk ví, kam sáhnout; o něco více pro ošetření přesuvu pouzdra).  Samozřejmě jsem se zatím nestaral o nastavení doplněných barev ani o vypínání nové funkce.  Systémově je vada spíše v tom, že se uživatelské vlajky neukládají do *.PCB souborů. 

Prosím vyzkoušejte si, zda to v praxi opravdu bude tak užitečné, jak se Vám to jevilo z obrázku.

Pravděpodobně máte na mysli příkaz Files | Open Layout (ve schematickém editoru).  Ten je naprogramován tak, že na disk zapíše soubor *.PNL obsahující seznam součástek a spojů, a pak nechá operační systém, aby tento soubor otevřel.  To znamená, že Windows zavolají tu aplikaci, kterou mají asociovánu se soubory majícími tuto příponu (a předají jí *.PNL soubor jako parametr).

Nejjednodušší by tedy bylo opravit asociace.  To můžete udělat nejsnáze tak, že najdete a spustíte ten program Layout (verze 4.40), který chcete užívat, a v něm příkaz Options | Miscellaneous | Associate File Types (stačí stisknout Alt-O - I - A).  (Je ovšem třeba, abyste přitom měl ve Windows patřičnou úroveň oprávnění.)

Seznam součástek a spojů můžete přečíst také přímo z Layoutu, příkazem Netlist | Load Netlist (a někdy je potřeba to tak skutečně udělat, např. pokud potřebujete ještě před převzetím pouzder z knihovny přepnout mezi palcovým a metrickým základním rastrem desky).

Zbývá ještě zkusit uhodnout, jak celá situace nastala.  Tipoval bych nedostatečnou úroveň práv uživatele Windows ve chvíli instalace nové verze.  Možná bych doporučil zalogovat se jako administrátor, odinstalovat, a nainstalovat z www.formica.cz/free.html aktuální verzi.

513

(1 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, máte-li verzi 4.40, je k tomu určen příkaz Files | Partlist, který program pro osazovací automat může vypsat ve formátu CSV v nějaké takovéto podobě (zkrácená ukázka):

Partlist from FORMICA 4.40 / P96   Copyright (C) 1986 - 2005 by Petr Horský
C1    C_100n    C0805      2    -      52.705      66.675    R180    TOP
C6    ES100M/16V    ES6,3x8      2    -      23.495      92.075    R90    TOP
C12    C_33p    C0805      2    -      62.865      81.280    R0    TOP
C13    ES100M/16V    ES6,3x8      2    -      30.480      43.180    R90    TOP
C14    C_100n    C0805      2    -      31.623      36.957    R0    TOP
D1    LED__žlutá    LED0805      2    -      34.290     106.680    R180    TOP
D4    1N4148    SOD80      2    -      37.744      43.891    R90    TOP
D5    1N4148    SOD80      2    -      42.824      43.891    R90    TOP
D14    LED__cervena    LED0805      2    -      35.204      43.891    R270    TOP
D24    1N4007    SM1      2    -      78.105      67.310    R0    TOP
K1    USB1X90B    USB1X90B      4    -      46.355      96.190    R270    TOP
K2    WAGO236-03    WAGO236-03      3    -      77.165     105.461    R180    TOP
K4    PROG    PSH02-04P      4    -      63.500      99.060    R270    TOP
L1    CD54-330    CD54      2    -      32.639      95.250    R180    TOP
Q1    LE33CD    SO8      8    -      50.165      71.120    R90    TOP
Q2    FT232BM    QFP32     32    -      27.940      80.010    R90    TOP
Q14    PC817    DIP4-SMD      4    -      82.194      54.051    R0    TOP
Q15    TMA0505S    TMA      6    -      24.232      47.752    R270    TOP
R1    R_10R    R0805      2    -      34.925      88.265    R90    TOP
R2    R_10R    R0805      2    -      37.465      88.265    R90    TOP
R3    R_1k5    R0805      2    -      37.465      82.550    R270    TOP
R4    R_470    R0805      2    -      34.925      77.470    R270    TOP
R5    R_2k2    R0805      2    -      42.545      74.295    R0    TOP
R6    R_10k    R0805      2    -      46.355      78.740    R90    TOP
R7    R_10k    R0805      2    -      64.770      92.075    R180    TOP
R8    R_10k    R0805      2    -      59.690      92.075    R0    TOP
R9    R_200R    R0805      2    -      62.865      78.740    R180    TOP
R10    R-SMD_0805_1k5    R0805      2    -      80.366      70.485    R180    TOP
R11    R-SMD_0805_10k    R0805      2    -      85.725      64.770    R0    TOP
R12    R-SMD_0805_2k2    R0805      2    -      35.204      38.176    R270    TOP
R30    R-SMD_0805_10k    R0805      2    -      78.384      38.176    R270    TOP
R31    R-SMD_0805_10k    R0805      2    -      83.464      38.176    R270    TOP
R32    R-SMD_0805_1k5    R0805      2    -      29.210      61.722    R0    TOP
R33    R-SMD_0805_1k5    R0805      2    -      29.210      59.563    R0    TOP
R39    R-SMD_0805_1k5    R0805      2    -      87.630      56.769    R180    TOP
R40    R-SMD_0805_1k5    R0805      2    -      87.630      58.674    R180    TOP
R41    R-SMD_0805_10x_1k5    R0805      2    -      87.630      60.579    R180    TOP
R42    R_680    R0805      2    -      34.290     102.235    R180    TOP
R43    R_680    R0805      2    -      27.940     102.235    R180    TOP
T1    BSS138    SOT23      3    -      85.979      69.647    R0    TOP
XT1    XTAL_11,0592MHz    XHC49SM-U      2    -      62.230      85.090    R0    TOP
XT2    XTAL_6MHz    XHC49SM-U      2    -      28.575      71.120    R0    TOP
CONTACT    CONTACT    CONTACT      0    -      87.909      97.892    R180
MP1        MP      0    -      20.803     105.461    R0
OSAZ1    OSAZ    OSAZ      0    -      20.193     110.998    R0

(Zde to vypadá tak rozházené proto, že v originále se jako oddělovač užívají tabulátory.)  Formát obvykle vyhoví, ale pro případ jeho úprav je k disposici (v instalační sadě) zdrojový text DLL, která formátování obstarává.

Ve verzi 4.30 se výstup partlistu dodával na požádání, ale dnes bychom se k němu asi již obtížně vraceli.

514

(21 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Ano, o něčem takovém uvažuji už hezky dlouho.  Problém ovšem ani tak není nety nějak obarvit, nýbrž v tom, že v současné verzi vůbec nejsou jako samostatná entita (také s ohledem na princip dynamické konektivity).  Jednou to asi bude udělané tak, že každý net bude mít jako svůj atribut barvu, přičemž většina z nich samozřejmě bude mít nastavenu barvu defaultní.

Když trochu odbočím -- ono by bylo zajímavé mít něco takového i pro vodiče, jenže nikdo by asi nebyl příliš spokojen, kdyby třeba napájecí vodič sice měl svou individuální barvu, ale z té už by se nedalo poznat, na které je vrstvě.  Technicky by to muselo být řešené tak, že atributem vodiče by byl nějaký rozdíl barvy vůči nastavené barvě vrstvy (vyjádřený trojicí souřadnic v barvovém modelu RGB nebo raději HSB).  Vybraný spoj by pak mohl být např. trochu sytěji červený na červené vrstvě a trochu sytěji modrý na modré.  Otázka je, nakolik by to přispělo k přehlednosti; budu-li mít kdy, mohu zkusit vyrobit nějaké příklady.

Teď je ale třeba, abych také trochu obhajoval firemní barvy Formiky.  Asi by bylo zbytečné znovu opakovat, že jejím cílem nikdy nebylo napodobit chování jiných systémů, nýbrž nabídnout co nejefektivnější a nejpohodlnější práci uživateli.  Snad se však zde hodí připomenout, jak se podobného účinku, který se jinde získává barvením netlistu, dosáhne ve Formice:

Prvotním účelem "krysího hnízda" (a již jedno- či vícebarevného) není ani tak ukázat, co kam konkrétně vede, jako spíše zobrazovat celkovou hustotu v jednotlivých oblastech desky.  Pro zobrazení jednotlivých netů má Formica jinou funkci, režim Mark Net.  V něm lze zvýrazňovat nejen vývody propojené jedním netem (tedy pokud na desce umíme najít alespoň jeden jeho vývod, což ovšem u napájení nebývá problém), ale zároveň i vodiče, jimiž je tento net (částečně nebo již úplně) realizován.  Výhodou tohoto řešení je daleko větší interaktivita -- stačí jediné kliknutí, zatímco změnit barvu netu nikdy nemůže být tak jednoduché.  Důvod, proč jinde po barvení netlistu sahají, bych hledal především v tom, že tam konceptu highlightování prvků návrhu neužívají vůbec, anebo jen velmi omezeně.  Druhý důvod je asi ten, že je to celkem nic nestojí -- prostě ke každému netu přidají atribut a nechají na uživateli, aby si jeho hodnotu nějak nastavoval a udržoval.  Až bude v databázi Formiky kam takový atribut přidat, budu o tom ostatně přemýšlet také.

Soubor maker (o němž jsme teď mluvili v telefonu), který nastaví 5 + 5 optimalizačních průchodů, může vypadat třeba takto:

Macros (
  <Shift-Ctrl-O> "pět a pět průchodů" (<Alt-A><l><5><Enter><c><5><Enter>)
)

Doplňte si jej tam příkazem Macros | Add.

Mimochodem, jak to tak vidím, někdy by se možná ve Formice hodilo přidávání maker skrz clipboard.  Asi by to muselo vypadat tak, že by se jednotlivá makra dala vkládat celá najednou, ve zdrojovém textu, do nějaké nově doprogramované vstupní řádky.

Často si říkám, že někdy může být chyba pohlížet na problém zbytečně vědecky.  Pro úplný začátek si totiž vůbec nemusíme klást za cíl navrhovat elektricky a technologicky správné desky, nýbrž se jen projít celým systémem z jednoho konce na druhý.  K tomu stačí udělat pouhých několik kroků:

0) Nainstalujeme si třeba volně šiřitelnou verzi 4.40 z www.formica.cz/free.html z těchto dvou instalačních sad:http://www.formica.cz/obr/icon_inst-le.png http://www.formica.cz/obr/icon_inst-se.png.  Schematický editor můžeme hned spustit.


1) Pro první pokusy si příkazem Place | Component (Mask) (Jenže jak se vlastně dostaneme do hlavního menu?  -- Třeba mezerníkem nebo pravým tlačítkem myši.  Uvedený příkaz lze vyvolat i standardním makrem na klávese F4) vybereme nějakou pěknou a příhodnou součástku z knihovny...

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs1.png


2) ... a do schematu ji několikrát umístíme.  Přitom (i bez kreslení vodičů) můžeme (některé) vývody součástek zároveň propojovat -- viz ty zelené terčíky.

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs2c.gif

Co tady přeskakujeme:  Vložení hodnot pasivních součástek, kreslení vodičů (klávesa F5), připojení skrytých napájecích vývodů...


2b) Odbočka:  Součástky také můžeme odtahat do vhodnějších (jakož i nevhodných) poloh, např. v režimu Drag, který lze zapnout klávesou F8.  Až teprve odtažením vznikají vodiče (třebaže součástky byly již propojené).

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs3c.gif

Co by tu šlo přidat:  Např. labely (tj. návěští spojující vývody místo nakreslených vodičů), sběrnice, něco popisu, další listy...  Schema můžeme uzavřít do rámečku (nějaké jsou v knihovně), zapsat na disk (makro F2), vytisknout...


3) Teď už stačí otevřít editor plošného spoje.

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs4c.png


4) Uvidíme něco takového: 

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs5.png

Pouzdra součástek se dostala (z knihovny) na pracovní plochu a umístila do výchozí polohy.


4b) Přímo na (toto jednoduché) výchozí rozmístění můžeme zkusit spustit autorouter; čistě jen abychom uviděli, co se stane.

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs6.png


4c) Zde je výsledek:

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs7.png


4d) Nějak to není úplně ono.  Řečeno bez obalu, vyrobili jsme si naopak působivý doklad toho, že pro správný návrh desky je promyšlené rozmístění součástek rozhodující.  A tak se automaticky navržených vodičů zas rychle zbavíme.  (Ve skutečnosti by stačilo stisknout Ctrl-BackSpace.)

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs8.png

Dostali jsme se tím vlastně opět ke kroku 4Undo a Redo samozřejmě lze během práce využívat dle potřeby a vracet se zpět i o více kroků.


5) Abychom teď pokračovali o trochu seriózněji, přesuneme součástky do vhodnějších poloh.  K tomu se hodí třeba režim Drag (již opět), který (i zde) můžeme vyvolat klávesou F8.

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs9.png

Co jsme přeskočili:  Nenakreslili jsme si žádný obrys desky (makro F5).  Tím spíše tam nemáme ani rohové značky, upevňovací otvory nebo třeba nápis označující desku.


6) Součástky stačí jednu po druhé zdvihat a dle zelených "gumiček" přesouvat někam do vhodnějších poloh.

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs10.png

Co tady vynecháváme:  Kupříkladu ruční zapojování napájecích vodičů nebo případnou změnu šířky spojové čáry či rastru pro autorouter.


7) Znovu spustíme autorouter.  Povede se mu to již trochu lépe:

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs11.png

Co přeskakujeme:  např. ruční dotvarování vodičů (znovu v režimu Drag, v němž skutečný uživatel Formiky asi stráví nejvíce času)


8) Desku si nyní můžeme třeba vytisknout.  Tedy, je sice naprosto k ničemu, ale z hlediska ovládání programu jsme v principu postupovali skoro stejnou cestou, jako kdybychom byli vymýšleli něco užitečného.

http://www.formica.cz/files/forum/rychlokurs12.png

Co jsme přeskočili:  výběr vrstev pro tisk, barev a měřítka; výstup matrice a vrtacího programu


A teď můžeme začít znovu od začátku, a soustředit se tentokrát už na to, jak má naše deska doopravdy vypadat.

Všechny hodnoty cen, vah a přepínačů se ukládají přímo do *.PCB souborů.  Z menu Autorouter se tam neukládá pouze hloubka strhávání spojů a počty optimalizačních průchodů, protože tyto hodnoty se spíše než k desce vztahují až ke konkrétnímu spuštění routeru.

Pokud chcete nastavené hodnoty převzít z jiné desky, lze užít příkaz Files | Read File Sections a přečíst jen sekci Setup, do níž je nastavení routeru uloženo.  Jestliže však užíváte stejné parametry autorouteru pro celou skupinu desek, bylo by asi pro jejich nastavení pohodlnější si napsat makro.

518

(16 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Děkuji za zaslanou desku.  Chybu se mi bohužel zatím nepovedlo vyvolat, a tak dovolte, abych se vrátil k Vašemu původnímu dotazu na počátku vlákna.

Zdá se mi, že po propojení napájecích spojů je vhodné desku propojovat v rastru 0,635 mm vodičem šířky 0,305 mm.  Podstatné parametry routeru vidíte na tomto obrázku:

http://www.formica.cz/files/forum/router01.png

Není na nich nic zvláštního, jsou to ty, které nastavil příkaz Quick Setup; důležitá byla hlavně vyšší cena prokovky.  Desku po propojení a po optimalizaci (která pak mj. ušetřila přes 100 prokovek) Vám zasílám e-mailem.  Asi žádný router by ovšem nevyřešil spoje (zejména kolem soklu pro U1) v takové kvalitě, v jaké to může udělat člověk.

Propojil při Vašich pokusech autorouter opravdu všechny spoje?  Kdysi jsem po určitém váhání povolil optimalizovat i neúplně propojené desky (někdy se totiž během strhávání naroutovaných vodičů náhodou nalezne místo pro chybějící).  Pokud ale deska v rámci zadaných návrhových pravidel není propojitelná, vede to však k několikanásobnému prodloužení výpočetní doby (což je ve shodě s 12 hodinami, které zmiňujete) a je pak možné, že někde něco přeteče, což může indukovat chybu, na kterou jste narazil.  Výchozím problémem však stále byly zadané parametry autorouteru.

519

(16 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Aha, to výše byla moje reakce na Váš předchozí přispěvek s číslem chyby.

visualprog napsal:

na Dobrou noc :-)
Asi jsem na to přišel, nějak jsou součástky mimo grid (jak jste se dříve zmínil) , napadlo mne to když i při povolení prokovů ve vývodech se dělají propojky u vývodů. Jak to ale spravit ? A jak se to mohlo stát. Dnes už ale ne :-)

http://visualprog.cz/Images/GridParts.JPG

Z tohoto obrázku to bohužel nelze posoudit.  Je také možné, že cena prokovek je nějak hodně malá.  Potřeboval bych se podívat do souboru té desky, kde je uloženo i nastavení autorouteru.

520

(16 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Děkuji za obrázek.  Adresa chyby ukazuje do metody TMonitor.GetTop v run-time knihovně Delphi (kterou sám ani nevolám).  Vypadá to, že jí něco přepsalo pointer na objekt, s nímž má pracovat, což ovšem pravděpodobně způsobila ta výchozí chyba.

V každém případě bych byl velmi rád, kdybyste mi mohl poslat (např. na e-mail horsky@formica.cz) tu desku, nejlépe jednak ve stavu před routováním signálových vodičů, jednak ve stavu před jejich optimalizací.  Pokud bych tady dokázal závadu vyvolat sám, daleko lépe by se hledala.

521

(16 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Mohl byste to prosím zkusit s verzí www.formica.cz/files/Layout440p98p-test.exe nebo mi poslat (či vystavit) desku ve stavu bezprostředně před spuštěním routeru?  Router v rel. P97, který tam pravděpodobně máte, má někdy problémy s mimorastrovými body.

522

(16 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Je možné, že tam někde ještě je soubor *.Err, do něhož je deska uložena.  (Je ovšem vhodné si mezivýsledky routeru ukládat, již proto, že optimalizace může vyprodukovat tolik segmentů, že se do undo bufferu nevejdou.)  Případně mi také můžete výchozí desku poslat, abych se na ni podíval.

Kterou verzi programu jste užil?  Máte-li HASP, doporučil bych zkusit tu v testovací instalační sadě (viz téma níže) -- v autorouteru tam je oproti "oficiální" instalační sadě dost změn.

Jinak k pokusům s optimalizací není třeba využívat přednastaveného počtu průchodů (10 + 10), pro zkrácení výpočetních časů jej lze podstatně redukovat.

523

(16 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, lze k tomu užít schopnosti autorouteru pracovat na množině označených vývodů (nastavené přepínačem Autorouter | Grid & Window | Scope = Marked Only).   Příslušné vývody můžete označit např. v režimu Mark Track, zvolit vhodný typ (tj. šířku čáry) v menu Place | Line | Line Type a spustit router.

Obvykle se začíná od napájecích spojů.  Ty se navíc dají v režimu Mark Track označit velmi snadno, zpravidla stačí kliknout na nějaký zemnicí a napájecí vývod.  Jakmile je autorouter propojí, je vhodné je odznačit, jinak by je router během propojování signálových spojů mohl strhávat a nahrazovat novou šířkou.

524

(29 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Krecmer napsal:

Myslím si, že všechny ruční výběry, tj. přes menu Edit Window, Pick and Move, Delete, atd ... a Select Mark Element, by měly brát v potaz zapnutí/vypnutí vrstvy.
Věšinou chci ručně pracovat s tím, co vidím.
Tím by se usnadnilo přesouvání bloků apod. v rámci jedné navrhované strany desky.
Samozřejmě, že součástka se přesouvá celá, pokud má něco na viditelné vrstvě.

Omezit práci s okénkem na zobrazované vrstvy jsem se teď v rychlosti pokusil v Layoutu, který je součástí testovací instalační sady http://www.formica.cz/files/Layout440p98p-test.exe (viz též http://formica.cz/forum/viewtopic.php?id=58).  Logika výběru prvků je obdobou té, která se užívá při operacích s okénkem omezených na vrstvu ukazatele (tj. při zadání druhého rohu s klávesou Ctrl).  Přepínačem pokusně doplněným do menu Options | Editor lze obnovit předchozí chování programu.

Prosím přesvědčte se, zda nové chování může být k užitku; teprve pak bych se snažil je popřípadě zjemnit a trvale zabudovat do programu.

525

(5 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Testovat lze nejen samotný program Layout.  K přípravě instalačních sad pro Windows jsme doposud užívali InstallShield Express (kterým také jsou vytvořeny dosavadní instalační sady, přístupné ze stránky www.formica.cz/free.html).  V poslední době se však několik uživatelů setkalo při instalování s problémy, které -- jak se zdá -- mohou být přičteny právě tomuto programu.

Proto jsem se rozhodl vyzkoušet také něco jiného.  V souboru www.formica.cz/files/Layout440p98p-test.exe jsem nyní vystavil instalační sadu s aktuální testovací verzí programu Layout pro klíč HASP, připravenou pomocí programu Inno Setup (verze 5.2.1).  Podle prvních testů snad funguje instalování i odinstalování správně, včetně vytvoření položek v menu Start, ikon na ploše, asociace přípon s programem Layout.exe a vposledku i smazání celého podstromu Formica-testy, z nějž umí odstranit i soubory Layout.cnf a Layout.cn$, vytvořené až samotným programem Layout.  Otázka je, jak se bude chovat na dalších počítačích a pod jinými operačními systémy.

http://www.formica.cz/files/forum/Inst-LP.png Příští testovací verze plánuji vystavovat v podobě takovéto instalační sady.  Uvítám všechny připomínky k průběhu a funkcím instalace na vašich počítačích.