Ad 2): Jde mi nyni primarne bezpecne odvratit pripad, kdy se cin zastavi o potisk. Samozrejme, ze ja i jini uvitaji, pokud se bude hlidat i prunik textu ci car.
Kdyby snad někdo chtěl vyloučit testování vzájemné kolize nápisů, může k tomu využít další schopnost Formiky, totiž testování kolize množiny označených prvků oproti zbývajícím. (Tou označenou množinou by zde zřejmě byly pady.) V praxi ale nebývá problém v tom, že se označilo i něco málo navíc -- tam uživatel během tří vteřin pohledem zjistí, že mu to nevadí --, nýbrž v tom, že se nesmí nic přehlédnout.
V souvislosti s tim chci jeste upozornit, ze dalsi parametr, ktery je potreba hlidat, je vzdalenost od padu. Totiz, vsiml jsem si, ze nekteri vyrobci maji problem s ulpenim potisku na desce, ktery lezi v tesne blizkosti padu (lhostejno jestli odmaskovanym, nebo ne, vrtanym nebo smd). (...) zatimco pokud se potisk preleva pres bezny spoj, nezaznamenal jsem, ze by byl problem.
Tomu dost dobře nerozumím, jak se zde liší neodmaskovaný nevrtaný pad od vodiče?
Minimalni vhodna mezera okraj padu - potisk je odhadem 0,7 az 1 mm
Není problém si na určité vrstvě nastavit jiné minimální vzdálenosti -- jmenovitě asi Pad to Line na vrstvě nepájivé masky; kdybyste si tam však zvýšil i Pad to Pad, musel byste zřejmě testovat množinu proti množině (viz výše), protože mezi pady milimetrové mezery asi nebudou.
Petr Horský napsal:* Spoje realizované příliš tenkým vodičem (tzn. nestačilo by, že se příliš tenké segmenty někde na vodiči vyskytují, ale jediné možné propojení by muselo jít skrze ně).
Mno, dokazal bych si predstavit i omylem vzniklou situaci v rozlite medi, kdy jeden tenky spoj siroko daleko propojuje dve soucastky, ktere musi byt spojeny co nejsilnejsim a co nejkratsim spojem (napriklad ve spinanem zdroji). V takovem pripade by takto definovana podminka nestacila...kdyz je rec o rozlite medi - v nove verzi by asi byla realizovana uz ne z obycejnych Lines ale jako jednolita plocha polygonu, nicmene v pripade ze by to stale tvorily nejake segmenty typu Line, bylo by nutne brat v uvahu nejen sirku daneho nejkratsiho spojeni, ale i smer toku enegrie. A tim smerem nemam namysli polaritu, ale vypocet nejkratsi drahy toku tou rozlitou medi. Navic segmenty, ktere lezi rovnobezne se smerem toku energie, se mohou castecne prekryvat, nebo byt naopak v odstupu a tvorit tak nekolik paralelnich cest... Tedy predpokladam, ze tuto kontrolu byste uvazoval jen jako primitivni doplnek, ktery by byl u rozlite medi ignorovan - v opacnem pripade uz by to spise zavanelo simulaci realneho obvodu a asi dost slozitym kodem..
Nojo, když to vezmete dostatečně obecně, po doplnění pár materiálových konstant by teoreticky šlo počítat impedanci mezi libovolnými dvěma body na vodiči. Numerické metody, které se k tomu užívají, však nejsou zrovna jednoduché a do Formiky je sotva budu přidávat, nehledě na to, že netuším, kdo by ji pak zaplatil.
Samozřejmě máte pravdu, že potřebujete-li spojit dva body vodičem s dostatečně nízkou impedancí, samotná podmínka minimální šířky k tomu nestačí, stejně jako nestačí samotná podmínka maximální délky. Ale jejich kombinace by už dala správnou postačující podmínku. (Mimochodem, nikoliv podmínku nutnou -- uvědomíme-li si, že v současné Formice bývá rozlévaná měď řešena tenkými spojovými čarami, které se však navzájem překrývají.)
