251

(38 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

Kdysi jsem vyrůstal s kalkulačkami, jako je tahle: http://www.hpmuseum.org/3qs/253q.jpg , takže pro mne je zásobník jednoduchá, praktická a snadno pochopitelná věc -- dokonce i rolovatelný zásobník, který HP kalkulačky s RPN tradičně mívaly.

Když se podívám na Váš návrh, asi by se mi zdálo lepší mít tam těch pohledů jen 10, aby se daly snadno ovládat skrz nějaké menu, v němž by 0 až 9 byly klávesové zkratky.  Opravdu je potřeba jich mít 12?

V zásadě by ovládání mohlo být udělané tak, že pohledů (tj. sad těch grafických parametrů) by existovalo vždy 10, ovšem při startu programu by barevné nastavení měly všechny stejné.  (Ostatně nemusí jít jen o barvy, ale i o další parametry z menu Graphics.)  Příkazy by umožňovaly zkopírovat jeden pohled do druhého a/nebo dva pohledy navzájem prohodit (čímž by se daly s trochou úsilí seřadit dle potřeby).  Jde jen o to, parametry kterého pohledu by si uživatel nastavoval dosavadními příkazy z menu Graphics -- u toho zásobníkového řešení by to přirozeně byly parametry pohledu na vrcholu zásobníku, zde by uživatel pro vytvoření nového pohledu nejprve zřejmě musel určitý pohled zkopírovat do nějakého dalšího, přepnout se tam a parametry si upravit.

Co se týče rychlého ovládání, zřejmě by se opět dalo udělat pomocí dvou příkazů (ovládaných např. kolečkem myši s klávesou Ctrl), které by pohledy cyklicky přepínaly směrem nahoru a dolů, přičemž by přeskakovaly pohledy nastavené stejně jako současný.

Ale než se pokusím něco takového implementovat, rád bych měl jasno, zda by takovéto řešení vyhovovalo všem zájemcům.

252

(38 odpovědí, posláno do Testovací verze programu Layout)

No jo, osud...  Dva základní požadavky asi byly jasné, totiž mít tam více předem připravených kompletních nastavení grafiky a moci mezi nimi jednoduše přepínat (mimo jiné i kolečkem myši).  Ale když si pročtete toto velmi dlouhé vlákno, v detailech ovládání jsme se nakonec neshodli, a tak jsem celé řešení z testovacích verzí opět vyňal.  V nejlepším případě (a s určitým úsilím) bych mohl kdesi archivované rutiny zabudovat zase zpátky, popřípadě se i zamyslet nad jejich trochu pružnějším ovládáním -- ale žádné mne tehdy nenapadalo.

253

(4 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Tomáš Och napsal:

Idelane by bylo dobre to videt vzdy aktualni v hornim pruhu.

No ale vždy právě tam to uvidíte.  Co se týče postupu, který jsem uvedl jako alternativní, nepředpokládá žádné hledání rohů či zoomování; můžete si na něj pohodlně napsat makro (Alt-S - S - E - Alt-T - W - M - Alt-P - W).  Nenastalo někde nedorozumění?

254

(4 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, pokud Vám správně rozumím, jde Vám jen o obdélníkové plochy.  V tom případě je asi zdaleka nejjednodušší je "obkreslit" okénkem: příkazem Place | Window kolem nich umísovat okénko (stačí začít, tj. umístit první roh -- není nutno si případné dříve nastavené okénko zničit umístěním druhého rohu).  V průběhu umísování vidíte aktuální rozměry a plochu okénka (ve čtverečních milimetrech).

Alternativně, pohodlněji  a přesněji, v testovacích verzích Layoutu můžete označit celou desku (nebo třeba jen její rámeček v libovolné vrstvě), a potom příkazem Tools | Window | Set around Marked nastavit okénko kolem označených prvků.  Jestliže pak užijete příkaz Place | Window, ještě před ručním umístěním prvního rohu [nového, zbytečného] okénka vidíte rozměry a plochu toho původního, které Vás zajímalo.

255

(12 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Tomáš Och napsal:

K pracnosti osetrit opetovne zhasnuti vrstvy (...)

Prakticky jde spíše o to, jak je v Layoutu vše provázané dohromady:  Například viditelnost vrstvy může být svázána i s tím, co je detekováno pod ukazatelem, a existence takového prvku zas může ovlivňovat polohu ukazatele (který přiskočí k jeho středu).  Kdybych řekl, že vždy budou zobrazovány všechny explicitně zapnuté vrstvy plus (dočasně) vrstva ukazatele, musel bych projít všechna místa v programu, kde se tato vrstva může změnit, a znovu ověřit jejich logiku.  Protože jsem s takovouhle dynamickou vazbou původně nepočítal, musel bych to ověřovat a ošetřovat jednotlivě -- vedle změn vrstvy ukazatele "uvnitř" editace jde třeba o její změny přečtením .pcb souboru, jakož i o další situace, které bych musel teprve hledat.  Jinými slovy, k dočasnému zapnutí té vrstvy by sice docházelo na jediném místě v programu, ale k jejímu vypnutí na mnoha.  Jistě se to všechno ošetřit dá, ale jednak s tím je práce (a riziko chyb), jednak vznikají vazby, které mohou být na překážku při nějaké budoucí úpravě.  Odtud vyplynula otázka, zda by úprava uživatelům za to vše stála.

256

(12 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

stefan.dubecky napsal:

Měl bych návrh řešení problému s Ctrl+ a Ctrl- tak, aby se při procházení nezapnutými hladinami stále nepřekreslovala obrazovka. ??plně by stačilo upravit funkci Ctrl+ a Ctrl- tak, že poleze jen po viditelných vrstvách. Překreslování pak nehrozí a je to navíc i logičtější - většinou chci zvolit jako pracovní jednu z viditelných vrstev. Je to pak i o hodně rychlejší, když přeskočím neviditelné vrstvy, kterých bývá většina. (...)

Ještě by u Ctrl+ a Ctrl- bylo dobré, kdyby se vrstvy točily také dokola (z 23 na 0 a zpět). Někdy je to prostě rychlejší cesta

To zřejmě je docela užitečný nápad.  Zkusil jsem to teď takhle naprogramovat a během weekendu Vám pokusný Layout.exe pošlu (možná tam totiž mezitím přidám ještě něco dalšího).  Snad je ta úprava docela neškodná, ale pro zachování zpětné kompatibility by to možná chtělo změněnou funkci zapínat nějakým novým přepínačem.

(Přesně vzato, teď to nastavuje nejbližší vyšší / nižší viditelnou vrstvu modulo 24, je-li viditelná vůbec nějaká; jinak o jedničku vyšší / nižší, ale opět modulo 24.)

Ctrl-+ / Ctrl-- ostatně nemění jen vrstvu ukazatele, ale popřípadě také vrstvu přesouvaných či kopírovaných prvků (jsou-li všechny na jediné).  Z toho důvodu je jejich funkce trošku přetížená a asi by nebylo radno se v ní vrtat přespříliš.  Ale toto se zdá být v toleranci.

stefan.dubecky napsal:

(...) Pokud bych chtěl použít jako pracovní neviditelnou vrstvu, použil bych kterýkoliv jiný způsob volby vrstvy. Vrstva by se tím zároveň zviditelnila, dokud by byla pracovní. (...)

V principu by to asi možné bylo, ale je dost pracné ošetřit, aby takto zviditelněná vrstva opět zhasla při nové změně vrstvy ukazatele.  Zajímal by mne názor ostatních uživatelů, zda by takováhle úprava opravdu stála za úsilí.

257

(9 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Jen bych poznamenal, že Layout.cnf (nebo, v pokusných verzích, Layout.f4k) je binární soubor, jehož délka je (v rámci verze programu, uvedené v jeho hlavičce -- alespoň ta totiž lze vypsat příkazem type) konstantní, takže o obsahu souboru nevypovídá.

petrfilipi napsal:

(...) při tisku na fyzickou tiskárnu mají všechny pady stejný vnitřní průměr (odhadem 0,5 mm), vnější průměr je OK - mění se podle typu padu.

Dobrý den, samotný přenos instalace z WXP na W7 nemohl tuto změnu způsobit.  Matrice vytištěná na tiskárně byla ve verzi 4.30 chápána jako prostředek pro amatérskou či domácí výrobu desek, a v tom případě je výhodnější mít ve středech pájecích bodů jen otvor o (malém) jednotném průměru, který slouží pro vedení špičky vrtáku při ručním vrtání desky, než tam mít výsledný průměr otvoru.  (Také proč?  Uživatel zde desku stejně odvrtá, a již s mědí nebo bez ní.)

Pro verzi 4.30 snad tehdy existoval jakýsi speciální driver WPrinter.dll, ale po těch devíti či více letech se už nepamatuji, co přesně dělal (možná jen inverzní tisk?), a dnes bych jej nerad hledal a zkoušel.  I pokud si Formicu 4.40 nechcete koupit, mohl byste z ní také užívat "technologickou verzi" (viz http://www.formica.cz/produkty.html), v níž jsou možnosti tisku daleko širší.

petrfilipi napsal:

(...) chtěl jsem uložit desku jako pokus.txt.pcb, ale deska se uložila jen jako pokus.txt. Možná je to ale ve verzi 4.4 už opraveno.

Ve verzi 4.40 je to stejné.  Protože dialogové okno (které je součástí Windows) má tendenci doplňovat příponu, náš kód druhou příponu zas odstraňuje.  (V opačném případě byste si mohl naopak přát desku uložit jako pokus.txt, a uložila by se pokus.txt.pcb .)  Možná se nad tím někdy ještě zamyslím, ale čisté řešení to asi nemá.

259

(2 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Ano, je to skutečně tak, rychlost autorouteru zhruba je nepřímo úměrná čtverci modulu.  (Takže pokud něco routujete v gridu 1 mil, zatímco by stačilo 50 milů, autorouter poběží přibližně 2500x pomaleji.)

260

(12 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

stefan.dubecky napsal:

(...) navrhuji, aby pracovní vrstva byla viditelná vždy, tedy i tehdy, pokud je v menu Graphics|Layer Colors vypnuta.

Což o to, přesně o tomhle jsem uvažoval už dávno.  Potíž nastává při přepínání vrstev pomocí Ctrl-+ a Ctrl--:  Kdybyste takto procházel "skrz" vypnuté vrstvy, muselo by se celé okno překreslovat při každém stisku jedné z těchto kláves, což by mohlo pěkně zdržovat.  (To jest, zdržovat uživatele; naprogramovat to takhle by mne opravdu mnoho času nestálo.) Ale asi bych mohl zvážit doplnění přepínače, jímž byste si toto chování zapnul na vlastní odpovědnost.

stefan.dubecky napsal:

2. Možná by také stálo za úvahu, zda by pracovní vrstva neměla být viditelná lépe, než všechy ostatní.

V souvislosti s přepínáním pohledů ( http://www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=17 ) jsem uvažoval příkaz či přepínač, jímž byste mohl obarvit všechny (zobrazované) vrstvy krom té právě aktivní šedivě.  (Tím byste získal přehled, v jakém místě desky pracujete, ale ostatní vrstvy by příliš nerušily.)

Naopak kreslit některou vrstvu přes ostatní by byl problém, protože celá grafika je naprogramována na předpokladu, že se vrstvy OR-ují dohromady; v takovém případě totiž nezáleží na pořadí kreslení objektů.

261

(14 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Tak je to i myšlené -- prokovka technicky vzato nic jiného není.  Ovšem stačí při kreslení spojové čáry přejít do opačné vrstvy (např. středním tlačítkem), prokovka se tím vytvoří automaticky.

262

(17 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Přepnout se do vrstvy, v níž texty jsou (zřejmě Ctrl-S), pak F8, ukázat na něj a odtáhnout.

263

(14 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Máte na mysli pájecí bod SMD?  Dávat do něj prokovku se nedoporučuje, lépe je umístit ji stranou alespoň o tolik, aby nezasahovala do nepájivé masky pájecího bodu.  Příklady najdete u vývodů Q2 / 34, 35 této desky http://www.formica.cz/galerie/Triton.zip .  Definitivní slovo ovšem má výrobce osazující desku.

264

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, protože, jak mi mezitím píšete, soubory vygenerované novým driverem u vašich výrobců prošly bez potíží, vystavuji jej zde pro potřebu také ostatních uživatelů: ExcPlus.zip.  Změny jsou tři:

1) Tabulka průměru nástrojů (generovaná na začátku souboru ve všech formátech krom Excellon Format = Standard) obsahuje pouze skutečně užité vrtáky.
2) Statistika nástrojů (což je jen komentář za excellonskými makry M47) může být přesunuta na začátek souboru (Excellon Format = Table + Extended) nebo jeho konec (Excellon Format =  Extended + Table) .
3) Předdefinovaná tabulka nástrojů obsahuje virtuální nástroje odstupňované po půl desetině milimetru od průměru 0,2 mm do 5 mm, odtud po desetině až do 9 mm.  T-kódy těchto nástrojů přitom vyjadřují průměr, takže např. virtuální vrták 3,45 mm má T345.  (Samozřejmě si však i nadále můžete sestavit vlastní tabulku v sekci Tools konfiguračního souboru; postup je popsán v manuálu.)

Nový driver v zásadě stačí připojit příkazem Files | NC Drill | Load Driver a pak už jen zadat rozumnou toleranci (tj. zřejmě +/- 50 tisícin mm) v menu Files | NC Drill | Options.  Na desce nesmí být více než 200 000 děr, což v praxi sotva bude vadit.

265

(36 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Možná bych teď v rychlosti zkusil nainstalovat obyčejný volně šiřitelný Layout (LayoutE.exe), v něm si připojit knihovny a opustit jej, čímž vznikne ještě původní Layout.cnf.  (Také asi musíte být zalogován jako admin, aby Layout mohl zapisovat do systémového adresáře.  Dnes už to tady však asi nevyzkouším, musel bych si do nb s W7 přenést klíč z druhého počítače, a stejně je tu mám jen 32-bitové.)

266

(36 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Aha, on tam ten konfigurační soubor totiž asi má příponu .f4k (původní se dostávala do konfliktu s něčím v operačním systému).  Prosím nakopírujte si jej tam a pak mu změňte příponu na .cnf .

267

(36 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý večer, pro W7 (zejména 64-bitové) zkuste prosím užít tyto instalační sady: www.formica.cz/files/Layout440p100p-test-1001.exe a www.formica.cz/files/Schema440r65p21Vista.exe .  Drivery klíče můžete nechat beze změny.

268

(6 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Pouzdro se musí nějak jmenovat.  Pod tímto názvem je uložíte do knihovního souboru v programu Layout (např. do souboru Lib_imperial.pcb, ale vhodnější je si pro svá pouzdra vytvořit samostatný knihovní soubor a ten si přidat do knihovny příkazem Library | Add File(s)).

Ve schematickém editoru pouzdra nevytváříte, pouze se na ně odkazujete pomocí výše zmíněného názvu.

269

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Pokusnou ExcPlus.dll s požadovanými úpravami jsem Vám před chvilkou poslal v e-mailu.  Zároveň obsahuje i předdefinovanou tabulku virtuálních vrtáků, odstupňovaných po půl desetině mm (a od průměru 4 mm po desetině).

270

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, tabulka je až na konci ze dvou důvodů:  Jednak jsem si nebyl jist, zda nějaký technologický program nezkolabuje na makru M47, takže jsem jej raději zařadil až na místo, kde už jsou otvory přečtené, jednak kvůli protokolu užívanému při komunikaci s dll v okamžiku generování začátku vrtacího programu dll počty nástrojů ještě nezná.  Z téhož důvodu také nemůže z hlavičky pásky vynechat nepoužívané vrtáky.

Podívám se, co by se s tím dalo udělat -- dll by si mohla nějaký počet otvorů ukládat do vyrovnávací paměti a celý vrtací program vygenerovat až v okamžiku, kdy od programu Layout dostane pokyn jej ukončit.

271

(6 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Dobrý den, nejsem si jist, zda dotazu rozumím správně.  Je-li třeba, chybějící pouzdro součástky si můžete nakreslit přímo v programu Layout, a sice v editoru součástky, který je v něm zabudován.  Dostanete se do něj příkazem Place | Component | Create Package, popřípadě také můžete upravit stávající pouzdro pomocí příkazu Place | Component | Edit Component.

272

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Smal9 napsal:

Nepomohlo by, kdyby nějaký dobrák sestavil excelský seznam základních padů, s jejich použitím v jednotlivých knihovnách (včetně zmíněné GM)?

Vyexportovat popisy rozměrů typů pájecích bodů celkem není nijak obtížné, stačí si příslušný knihovní soubor otevřít v programu Layout, zobrazit tabulku rozměrů pájecích bodů příkazem Dimensions | Pad Shapes a pak ji exportovat pomocí Ctrl-Ins do schránky nebo pomocí Ctrl-Alt-W do souboru.  Jelikož je jako oddělovač sloupců užit tabulátor, vznikne tím docela pěkný .csv soubor, který lze bez problémů otevřít v nějakém spreadsheetu.  Pro zajímavost uvádím začátek tabulky ze standardní knihovny:

http://www.formica.cz/files/forum/PadShapesCsv.png

Protože poslední sloupec uvádí počty výskytů na desce (resp. zde v knihovně), lze si pohodlně udělat představu, jaká čísla logických typů jsou v kterém souboru reálně užívána.

273

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

V zásadě byly předdefinované rozměry pájecích bodů ve verzi 4.40 myšleny tak, že první polovina tabulky by měla být společná všem knihovnám a druhá uživatelská (což samozřejmě nevyloučí možné konflikty mezi dvěma různými uživatelskými knihovnami).  Uživatelské knihovny, které jsou dostupné z těchto stránek, však často v tabulce udělaly radikálnější změny.

Při odstraňování konfliktů (což lze udělat přesuvem typů pájecích bodů na jiné pozice v tabulce) může pomoci příkaz Dimensions | Pad Shapes | ... | Get Pad Dimensions a s ním korespondující změna typu pájecích bodů pomocí množinových operací a menu Edit | Change | Pad Type.

(Podstatně jednodušší situace, kdy konflikty v číslování nejsou, se týkají např. vlákna http://www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=117 ,
http://www.formica.cz/forum/viewtopic.php?id=99 .)

274

(3 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty ke schematickému editoru)

Dobrý den, nepoužil jste tam náhodou PDF.dll pro Layout?

275

(1 odpovědí, posláno do Dotazy a náměty k programu Layout)

Pravděpodobně v tom, že jste si nevytvořil a nezadal Opposite Type, tedy pájecí bod pro opačnou stranu desky.  (Prosím podívejte se, jak jsou v předdefinované tabulce vytvořeny např. vzájemně svázané pady typu 21 a 22.)

Dnes je to již trochu archaická záležitost, pocházející z dob, kdy se např. horní strana desky pájela přetavením a spodní vlnou -- pak mělo své opodstatnění, aby pájecí body stejné knihovní součástky byly rozměrově různé pro každou stranu desky.  Nyní je to zřejmě již zbytečné, takže (nevyskytnou-li se zastánci, a já už nějaký rok o žádném neslyšel) při příštím programátorském zásahu do tabulky rozměrů "opačné" pájecí body zmizí a všechny rozměry se při zrcadlení budou prostě přebírat ze sdružené vrstvy (tj. z 23 - n na n).